Same mistakes

1. Chapter

Tento příběh věnuji mé kamarádce která mě vždycky chápe a dokáže poradit a vždycky mi zlepší náladu.Jsi jediná s kterou se mužů bavit opravdu o všem a v tý Anglii to pěkně rozjedeme :-D. Doufám že se nám to povede a nezkazí nám to mamky. Baru vím jak máš ráda Nialla tak proto tenhle příběh.

"Liso doufám, že dorazíš." ozvala se moje kamarádka Alison s telefonu hned jak sem hovor přijala. Abych řekla pravdu nikam se mi nechce, chci zůstat doma zalezlá v posteli a koukat na filmy.

"Slíbila jsi mi to a nemůžeš zůstat v posteli celý svůj život." jo to si jen myslíš.

"A co, když jo? Nechce se mi."

"Přijdeš na jiné myšlenky a bude ti líp, uvidíš."

"No tak dobře v kolik mám přijít?" nakonec souhlasím aby mi dala pokoj.

"V šest u mě."

"Tak se měj uvidíme se u tebe." rozloučila jsem se a ukončila hovor. A hned sem začala přemýšlet kam se vypařit aby mi dali všichni pokoj ale jak znám Alison ta by mě našla všude a dala by mi to pěkně sežrat. Proto jsem vstala s postele a šla do koupelny dala si rychlou sprchu abych se trochu vzpamatovala. Omotala jsem okolo sebe ručník a přešla k umyvadlu, vyčistila jsem si zuby a nanesla make-up aby nebyli vidět ty červené fleky od toho jak sem brečela. Řasenkou jsem zvýraznila mé řasy a osušila jsem se. Neměla jsem náladu na sebe plácat plno těch přípravků jen sem zamaskovala stopy po slzách a bylo hotovo.

Oblékla jsem si spodní prádlo, bílou halenku, modré kraťasy a černé Vansky. Vlasy jsem si pročesala a nechala je rozpuštěné. Připravený dárek pro Alison jsem zabalila do ozdobného papíru a převázala stuhou aby nějak vypadal. Měla jsem ještě hodinu a půl čas, tak jsem šla do kuchyně abych si udělala něco k jídlu. Z ledničky jsem vyndala zeleninu a různé potřebné věci na sendviče.

Dojedla jsem a vydala se zpátky do svého pokoje. Do kabelky jsem si dala peněženku, mobil a klíče od domu. Vzala jsen zabalený dárek, na chodbě jsem si ještě vzala klíče od mého Range Roveru a vyšla jsem s domu, který jsem zamkla. Vyjela jsem k Alisoninýmu domu kde jsem zaparkovala na příjezdové cestě. Dárek jsem vzala a šla k vchodovým dveřím kde jsem zazvonila. Pochvíli už mi otevírala vysmátá Alison. Obejmuli jsme se a já vešla dovnitř. Podala jsem ji dárek, který s radostí přijala a směřovali jsem do jejího pokoje.

"Za chvilku vyrážíme jen se ještě doupravim a zavolám taxíka."

"To je dobrý pojedu svým autem."

"To si nemyslím, protože se bude pít."

"No tak pít nebudu nic se mi nestane." i když bych si asi nějakýho panáka dala.

"Právě, že ty si ta která pití potřebuje. Takže nechci slyšet žádné odmlouvání." S tichostí jsem si sedla na její postel, když odešla do koupelny aby nanesla vrstvu make-upu.

Vycházela s koupelny a u ucha držela telefon zřejmě volala taxíkáři. Vyšli jsme před dům, protože taxík měl přijet každou chvíli. Alis si vzala ještě připravenou kabelku, kterou měla na botníku u dveří. Abych řekla pravdu moc jí to slušelo. Měla na sobě bílé šaty s květinovým vzorem a v pase stříbrný slabý pásek. Na nohou měla černé páskové boty se středně vysokým podpatku. Taxík konečně přijel a my do něj nastoupili. Alison mu nadiktovala adresu nějakého klubu a taxík se rozjel.

Taxík zastavil a my byli v cíli. Alison mu zaplatila a my mohli vystoupit. Počkala jsem na Alison až ke mě dojde a mohli jsme vejít dovnitř. V klubu to opravdu žilo. Parket byl plný tančících  už opilých lidí snažící se udržet rovnováhu. Usadili jsme se do volného boxu a zachvíly dorazili i ostatní holky. Alison nám všem objednala panáky a zvedla skleničku s tekutinou.

"Tak na mě." řekla a my všichni zvedli skleničky, příťukli si a obsah skleničky do sebe nalili. Tento postup se opakoval asi třikrát s malými přestávkami v kterých jsme si říkali drby. Ovšem já jsem se do jejich debaty vůbec nezapojovala byla jsem zabraná do svých myšlenek. Alison se nám omluvila, že si musí odskočit a zmizela mezi davem lidí. Než jsme se nadáli byla zpátky s doprovodem nějakého kluka. Asi se její cesta trošku pokazila, když narazila na něj. Na to, že před chvílí odešla se k sobě nějak mají.

"Holky chci vám někoho představit."

Doufám že se vam tento příběh bude líbit a neodsoudite ho hned po prvním díle.Každopádně budu ráda za Vaše přečtení popřípadě hvězdičky či komentu.:-)