17. Chapter

297 21 1
                                    

"Můžem teda jéct k nám?" Zeptal se a my s Harrym jsme mu kývli a vyšli jsme k černému Range Roveru.

Niall si sedl na místo řidiče a já na místo spolujezdce. Kluci se naskládali do zadu, takže seděl Harry, Liam a Zayn kterému seděl Louis na klíně. Musela jsem se nad nimi usmát byli strašně komický.

"Louisi sakra nevrť se tolik." okřikl ho Zayn.

"Tak jsme mohli vzít ještě jedno auto." Nechápu, že jsem si tyto kluky už neoblíbila dřív. To se nejdřív musím zamilovat do jednoho s nich. Za co jsem ale ráda, zajimám ho. S přemýšlení mě vyrušil Niall když mi stiskl ruku.

"Tak jsme tady." přikývla jsem a všichni jsme vystoupili s auta. Došla jsem k Niallovi, který si semnou propletl prsty a vykročili jsme ke dveřím. Všechen strach se mě už opadl když kluci vystoupili s toho auta. Liam odemkl a postupně jsme vešli dovnitř. Udajně jsme asi směrovali do obýváku. Louis, Harry a Liam se usadili na sedačku. Na Zayna zbylo jedno křeslo a na nás také takže si mě Niall posadil na klín.

"Nemáte hlad?" zeptá se Liam.

"Jo já mám." oznámí Niall.

"To nebylo na tebe ale tady na Lis."

"Jo mám a chceš s něčím pomoct?"

"Jsi host tak ne." zasměje se a zmizí ve dveřích.

"Jdu mu pomoct." zašeptám Niallovi do ucha a políbim ho na tvář. Jen se usměje a já se zvednu a vykročim za Liamem. Kuchyň najdu bez problémů.

"S čím chceš pomoct?" zeptám se ho když dojdu k němu.

"Už jsem ti říkal, že s ničím."

"Prosímtě jsi chlap tak neříkej, že nechceš pomoct aby sis dokázal že jsi taky dobry jako žena. Samozřejmě o tobě nepochybuju ale takhle to pude rychlejc."

Same mistakesKde žijí příběhy. Začni objevovat