Kapitola je napsána podle komiksu od @/ikimaru.jpg na instagramu ( btw má dokonalé komiksy určitě se na ní podívejte)
„ne.....ne prosím,......NE!!!" Prudce se posadím a snažím se popadnout dech. Po nějaké té chvíli se mi to podaří a já si uvědomím že brečím. Podělaný noční můry už by mohli přestat. „agh" povzdechl jsem si naštvaně a opět jsem si lehnul. Po půl hodině otáčení a různého převalování v posteli jsem se opět zvednul do rukou si vzal svůj polštář a vyšel ven ze svého pokoje. Projdu okolo několika dalších pokojů a u jednoho z nich se zastavím. Silně se kousnu do rtu ale pak jenom potichu vydechnu a zaklepu na dveře daného pokoje.
„ Keithe....mů-můžu dovnitř?" Opět jsem se kousnul do rtu. Vlastně jsem ani nečekal že mi odpoví. Věděl jsem že je vzhůru protože ještě před 10 minutami procházel okolo mého pokoje. Když už jsem to ( asi po 5 vteřinách čekání) chtěl vzdát, ozvalo se za dveřmi prosté „určitě" a tak jsem nejistě vstoupil dovnitř pokoje a bez jakéhokoliv slova jsem se posadil na zem a zády se opřel o spodní kraj jeho postele. Zatím co on se pomalu posadil já si schoval svůj opuchlý a obrečení obličej do polštáře který jsem měl položený na kolenou.
„ Lanci co se dě-" „ můžu tu dneska přespat?" Skočil jsem mu rychle do řeči a podíval jsem se na něj. Nechápavě se na mě podíval ale potom se pousmál a kývnul na souhlas. Pomalu jsem se zvedl a lehnul jsem si vedle něj na postel blíže ke zdi a otočil jsem se k němu zády.
Keith
„Lan-lanci" „co? myslel sis že budu spát na zemi?" řekl potichu ale i tak jsem z jeho hlasu mohl slyšet smutek a strach. „Lanci si v pořádku?" ticho. „co- mám tě obejmout nebo-" „ NE!! pojď prostě spát.." opět mi skočil do řeči. Potom se jen otočil a zavřel oči. Potichu jsem si povzdechl a lehnul jsem si vedle něj.
Time skip
Probudil jsem se díky bohu ne kvůli noční můře nebo něčemu podobnému. Chtěl jsem se posadit ale něco nebo spíše někdo mi v tom bránil podíval jsem se na spícího Lance který mě ze spaní ale přesto pevně držel okolo pasu.
Zprvu mě trochu vyděsil ale potom jsem ho obejmul taky a šel jsem opět spát.
„pozor paladins všichni se shromážděte ve 30 patře!!!" Ozvalo se najednou z repráků a já překvapeně rozevřel oči. Zatím co mě Lance pustil já ho stále držel za jeho paže. „ Keithe?? Co to děláš?" Zeptal se a trochu zčervenal. „ co to vypadá že dělám?" Zeptal jsem se nazpět a oba jsme se posadili. „ takže mě používáš jako tvůj osobní body pillow jo?" Podíval se na mě a nadzvednul jedno obočí. „ říká ten co mě začal objímat první" vrátil jsem mu pobavený pohled a pozoroval jsem jak rudne.„dělaš- děláš si srandu....že jo?" Zeptal se a nejistě se na mě podíval. „ já myslel že si o tom věděl....." „ No...ne...wow" opět zčervenal a odvrátil pohled. Pomalu slezl z postele a začal si obouvat boty. „ j-já teď půjdu..... a mi můžeme dělat..... že nic z tohohle...se nikdy......nestalo..." řekl potichu když vztával z mé postele. „ Lanci počkej!" Zakřičel jsem na něj ještě než vyšel ze dveří. „ proč chceš dělat že se nic z tohohle nestalo.....zase....." podíval jsem se na něj a zkřížil jsem ruce na hrudi. „ no" zčervenal „ protože to bylo trapný?" Zeptal se nejistě. „ a kdyby se o tom dozvěděli ostatní...." „ Lanci...." „ Panebože co když Pidge ví že tu právě teď jsem!!!! Nikdy už nás nenechá-" „LANCI!!" Zakřičel jsem a tím přerušil jeho monolog. „ mohl by si aspoň na chvíli zmlknout? I když si mi věřil tak moc že si přišel do mého pokoje tak mě teď zase odstrkuješ pryč? To tak nesnášíš představ toho že by jsme se sblížili?" Podíval jsem se mu do očí a cítil že se do těch mích hrnou slzy. „ to není- poslouchej vážně už musíme jít.... nemůžeme o tom mluvit později?" Zeptal se a už se otáček k odchodu. „ jasně...."
ČTEŠ
Klance (oneshots )
RandomProtože neskutečně moc miluju Ship Klance (teda hned po Sebaciel) rozhodla jsem se že navzdory tomu že jsem ještě nedokoukala ani první sérii Voltrona a četla jsem jenom komiksy zkusím udělat knížku na jednodílovky Klance které mě zrovna napadnou. D...