Jdeme s otcem po zahradě příbuzného.
Jdeme, jdeme, vidíme přepravku a v ní obrovský hovno.
Jdeme dál, vidíme kočár a v něm nasráno jako od slona s průjmem.
"Když se nad tím zpětně zamyslím,... ten pes si musel dát tu práci, vylézt na ten kočár a to hovno tam vysrat."
"Neasi! Je úplně praštěnej. Kokot má na to celou zahradu plus pole, a i kdyby mohl, tak mu bude stát za to, tu prdel strčit na střechu a tam se vysrat."
ČTEŠ
Jde to s náma do kytek
Short StoryKopce srandy mého života. Takže tady nenajdete nic, co jste četli před chvílí na internetu. Víte... nejsem si zcela jista, zda je můj život normální.
