Když bůh mluví ke králi

"Měj se, Hanku," usmál se Patrice a zaklapl notebook, čímž vypnul i hovor přes Skype. Natáhl se na židli a ruce si dal za hlavu, trochu si povzdechl. Tyhle dlouhé hovory s Hankem miloval, ani nevěděl proč, ale druhý muž mu vždy dokázal zvednout náladu.

Bylo to neskutečné štěstí, že na sebe tehdy narazili.

"Do háje," zaklel Patrice a frustrovaně si rukou prohrábl vlasy.

Bylo parné léto a on byl totálně ztracen na místě, kde nikdy předtím nebyl. Řekl si, že si udělá výlet do New Yorku, sám. Sice tam jezdíval několikrát do roka na zápasy, ale kupodivu si nikdy nenašel čas k prohlídce města.

A teď stál na chodníku v nějaké méně turisty navštěvované části a absolutně netušil, kam by se měl vlastně dát.

"Patrice Bergeron?" náhle za sebou zaslechl hlas. Otočil se a spatřil muže, který na něj hleděl velkýma modrýma očima.

Patrice ho okamžitě poznal, byl to Henrik Lundqvist, brankář New York Rangers. Sem tam po zápase spolu prohodili pár slov.

"Ahoj, Henriku," usmál se Patrice, trochu nervózně.

"Co tady děláš?" usmál se brankář, "A stačí Hank. Všichni mi tak říkají."

Patrice chvíli nechápal, proč se s ním vlastně začal bavit, ale pak pokrčil rameny s pomyšlením "proč vlastně ne" mu všechno vysvětlil.

Hank pochopil, a když se ukázalo, že se Patrice shodou okolností ocitl před jeho domem, pozval ho dál.

A tak se zrodilo přátelství, o kterém, kdyby jim někdo řekl předtím, asi by se mu vysmáli do tváře. Náhoda je svedla dohromady a od té doby by byli nerozluční, kdyby nebydleli tak daleko od sebe. Přesto každou volnou chvíli trávili společně, včetně celých dvou letních týdnů.

Tohle se ale stalo už před třemi lety a od té doby si vždy volali minimálně jednou ob sedm dní, plus vždy, když měli zápasy proti sobě, Patrice buď přespával u Hanka, nebo Hank u něj.

Kupodivu to ani managementu nevadilo, jen Brad si trochu stěžoval, že ho Patrice podvádí a ještě k tomu se Švédem, ale vždy to myslel z legrace. Alespoň v to tedy Patrice doufal.

A zrovna zítra k Patricově radosti s týmem odlétal do New Yorku a moc se těšil, až modroočka zase uvidí. Proto vlastně i ten dnešní hovor, aby se dohodli, kam půjdou večer na jídlo. Vždy totiž toho druhého brali do oblíbených restaurací a zároveň procházeli obě města, aby, jak Hank vždy dodával, se Patrice zase neztratil.

Tentokrát ale jeli rovnou do arény, jelikož do New Yorku přiletěli až dopoledne. Patricovi to nevadilo, Hank byl vždycky před zápasem stejně dost málomluvný. Alespoň toho budou moct navečer probrat o to víc.

Ač by se mimo led dali považovat za nejlepší přátele, na něm byli ale nepřátelé na život a na smrt, stejně, jako to bývá u všech mimoledních přátelství.

Běžela už třetí třetina, Boston vedl dva jedna, jelikož Pastovi se podařilo nějak procpat puk za Hankova záda a druhý zářez si připsal Torey Krug ranou od modré, u které byl trochu zázrak, že prošla, jelikož v cestě jí stáli minimálně čtyři hráči. Ale povedlo se.

Jenomže Medvědi teď hráli v oslabení, jelikož David Backes nechtěně zahákoval jednoho Rangera. Ale hráč zodpovídá za svou hokejku, a tak z toho byly dvě minuty.

Patrice byl samozřejmě na ledě, on hrál oslabení vždy. Najednou udělali modří chybu. Patrice vysprintoval, dostal nahrávku od Zeeho a v ten moment jel sám proti Hankovi, cítil ale dech na svých zádech. Najel si zprava, pokusil se dostat puk backhandem za Henrika, jenže ten byl jako z gumy a natáhl levý beton.