Zakázana láska

Kapitola 1

Louis

Koukám kolem sebe a vidím jak všechno co jsem měl rád se vzdaluje. Nemůžu uvěřit tomu že mi to udělali. Proč se musíme stěhovat zrovna teď? Našel jsem si přeci přítelkyni. Celých osmnáct let čekám že potkám někoho s kým budu šťastný a teď když se mi to nejspíš konečně povedlo se musíme odstěhovat. Ještě chvíli jsem přemýšlel nad tím jak jsou moji rodiče krtutí až jsem usnul.

Probudila mě až nadšený výkřik mé sestry. Otevřel jsem oči a viděl nádherný barák. Nachvilku mě to sice ohromilo ale hned jsem se probral zpět do své naštvane nálady. Ještě aby jsme si nemohli dovolit krásný barák když jsme se přestěhovali kvůli mámině práci, aby měla ještě víc peněz.

Můj pokoj byl velký hodil jsem tam své tažky a šel ven. Neznal jsem to tu, proto jsem se rozhodl si sednout na houpačku za naším novým domem. Chvilku jsem jen tak seděl a litoval se až mě z mojich myšlenek probral zvuk mého telefonu. Byla to Eleanor. Zvedl jsem telefon a začal si s ní povídat popravdě bylo to zvláštní. Tak nějak mi nechyběla jak jsem myslel že mi chybět bude. Už dřív jsem si všiml že mě s ní nejvíc bavilo povídání a ostatní věci jsem dělal spíše z povinnosti vztahu. Je mi přeci jen 18 a bylo by hloupé kdybychom se jen vodili za ručičky. V tom se mi zatajil dech. Nikdy jsem takový pocit nezažil. Nedokázal jsem se uklidnit mé srdce začalo být jak splašené a můj dech byl tak strašně trhany. A mohlo za to jen jediné. Ten rozkošny kluk co se válel na dece před protějším domem. No rozkošny asi není to správne slovo... byl kurva sexy byl tak sexy že bych ho hned teď vzal a a... A DOST LOUISI okřikl jsem sám sebe ve své hlavě. Nesmíš takhle přemýšlet máš přeci přítelkyni. Bože máš přítelkyni s kterou voláš a už ji nějakou tu dobou neodpovídáš. Zaposlouchat jsem se znova do telefonu Eleanor si ani nevšimla že jsem ji nevnímal něco pořád brebentila a ja si už jen přál abych mohl zavěsit. Potřeboval jsem si to všechno srovnat v hlavě a uklidnit se. Po pár minutách jsem to už nevydržel a proto jsem řekl Eleanor že musím jít na večeři. Samozřejmě jsem lhal. Šel jsem do svého pokoje. Byl to zvláštní pocit nevěděl jsem co mám dělat co si myslet a už vůbec jsem se nevyznal ve svých citech. Nebo jsem se jen nechtěl vyznat? Už párkrát mě napadlo že možná nejsem úplně hetero ale to by bylo přeci nepřípustné ne? Nemohl jsem nad tím dál přemýšlet. Rozhodl jsem se že půjdu spát bez večeře. Neměl jsem vůbec hlad.

- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -
Ahojte doufám, že se vám první část zatím líbí. Vím že to zatím není moc Larry ale slibuji že to bude čím dál lepší budu moc ráda za jakoukoliv reakci. Je to má první povídka tak mi určitě dejte vědět kdyby se vám něco nelíbilo nebo kdyby vás napadlo nějaké vylepšení :*