Virgo a jiné povídky ze světa Harryho Pottera

Virgo

Počet slov: 4 457

Soutěž: Literární k-pop soutěž u @souteze_a_vyzvy

Zadání: Fandom ve fandomu

Anotace: Jeon Jungkook žil v jedné čistě kouzelnické vesnici. Narodil se jako kouzelník, tudíž několik let navštěvoval školu čar a kouzel. Našel tam několik přátel, a jak to tak bývá, i několik nepřátel.

Byl to nadaný mladík, na co sáhl, to mu šlo. Byl nejlepším střelcem famfrpálu, byl jedním z nejlepších studentů, i když se nikdy neučil. Ale nejvíc ho vždy zajímala astronomie. Kvůli ní zůstával vzhůru do noci. Miloval hvězdy a možná tajemství, která se v nich skrývala. I proto byla část jeho pokoje zaplněná knihami o hvězdách, mapami a dokonce vlastnil i několik dalekohledů.

Zvon ve vesnici odbil dvanáctou hodinu večerní, čímž započal den Jungkookových dvaadvacátých narozenin. Na nebi vládlo souhvězdí lva, které jasně zářilo do okna mladého astronoma. Jungkooka by nikdy nenapadlo, že se tu noc probudí velmi brzy, a že na parapetu najde sedět podivného mladíka s hvězdnou korunou.

Poznámka autorky: Virgo je první soutěžní povídka, kterou jsem kdy napsala a musím říct, že k ní mám speciální pouto. Díky ní jsem si vymyslela celou vlastní kouzelnickou společnost a doufám, že bude podobných povídek přibývat. Přece jenom mám HP universe moc ráda a také si moc ráda ve svých povídkách napravuju věci, které se mi v Harrym Potterovi nelíbily. To by bylo ale na delší povídání, proto vám nyní jen popřeju hezké čtení (ᵔᴥᵔ)

~

Jungkook seděl ve svém pokoji na parapetu a jedním dalekohledem sledoval noční oblohu. Sledoval, jak souhvězdí lva hrdě září na černém pozadí. Chystal se odložit své pomůcky, zavřít všechny knihy a konečně jít spát. Musel nad sebou zavrtět hlavou, když si uvědomil, že zase zůstal vzhůru téměř do čtyř ráno. Uvědomoval si, že bude příští den znovu unavený, a že ho bude Jimin zase poučovat o zdravém spánku. Jenže on si nemohl pomoct. Hvězdy mu pomáhaly relaxovat.

Zapadl do své postele, ovšem ještě se nechystal spát. V ruce držel hůlku z tmavého ořechu, která si ho před lety vybrala. Blána z dračího srdce vytvářela mocné jádro Jungkookovy hůlky. Jako každý kouzelník k ní měl svůj vztah. Byla to ona, kdo mu pomáhal dostávat se z většiny průšvihů, které na škole se svými přáteli dělal.

~

Korejská škola čar a kouzel byla úžasně schovaná. Ten, kdo do ní nechodil, netušil kde je, a ani ti, kteří ji navštěvovali, neznali její přesnou polohu. Jediná cesta, jak se dostat na její pozemky, vedla přes Soulské metro. Každý, kdo mířil na studie, musel dojet až ke stanici Gangdong a tam se vydat přímo k toaletám. Na zeď mezi vchody pak člověk musel poklepat jakýmkoliv kouzelným předmětem a tím prošel do skrytého kouzelnického metra. Pro příslušníky nekouzelnických rodin to působilo, jakoby člověk, který prošel zdí, šel jen na toalety.

Člověk tak nasedl do jakéhosi metra, které ho vezlo dolů. Škola čar a kouzel se nacházela hluboko v podzemí, ale kdokoliv tam byl, mohl říct, že uměle udělaná příroda a zahrady působily tak živě, jakoby tam rostly vždy. Díky zvětšovacím kouzlům i celé školní pozemky vypadaly o moc rozsáhlejší.

Sama škola byla rozdělena na dvě části. Výuková a obytná. Obě části měly svou budovu, které spojoval starobylý most. 

Do této školy začínaly děti chodit v jedenácti letech. Nastupovaly tam o rok dříve, než normální děti na nižší střední a navštěvovaly ji devět let. Poslední dva ročníky se studenti však učili jen předměty, které si sami vybrali. Po ukončení posledního ročníku dostali titul z předmětů, které dostudovali a v nekouzelném světě se tento titul jevil jen jako diplom z gymnázia. Mladí kouzelníci tedy mohli bez problémů pokračovat ve studiu na normálních univerzitách, aniž by si kdokoliv všiml toho, že vystudovali kouzelnickou školu.