S.T.A.L.K.E.R.

Tři ráno...

Je pod okny mého domu, já nevěřím tomu,

vždyť jsou tři ráno, mám nahnáno.

Slyším tvůj úchylný dech, už aby jsi zdech.

Tomu ty říkáš, ty kokote, péče a láska?

Nejsem thrillerová kráska.

Pochop, že tě nikdy nezačnu milovat,

pochop to dřív, než tě donutím litovat.

Musíš táhnout Terezu, abych vůbec ven vyšla,

dobrovolně bych k tobě nepřišla.

Stále sis musel vymýšlet pro schůzky důvod,

víš, kde to má původ?

Nenávidím tě ze srdce, nenávidím tě velice.

Z počátku jsi byl retardovaný kámoš, kterého mi bylo líto,

pak jsem začala být debilní jelito.

Skrz tebe, chtěla jsem srát mnou chtěného Igora,

to byla ale pěkná kravina.

Schůzky s tebou byly to nejhorší dno,

přinesls mi do života jen zlo.

A ty tvý výmysly, byly fakt úděsný.

Utěš mě, táta mě zbil - škoda, že tě nezabil.

Pořezal jsem si ruku, potřebuju ošetřit,

- buzíku, sundej ten kečup a nech si hlavu vyšetřit.

Napadli mě, potřebuju právnickou pomoc

- kreténe, jsem ve třeťáku práv, co máš za nemoc?

Pomoc, honí mě Alešovo rodiče

- neměls ho okrádat, tak jdi dopiče.

Zvu tě na kalbičku

- naser si, tím neopiješ ani mou babičku.

Ležím ve sněhu za tvým domem, chci zmrznout zimou

- kdybych mohla, jebnu po tobě výbušnou minou.

Pomoc, pomoc, pomoc - už toho mám sakra dost,

tvé utrpení mi dělá radost!

Nepomohla bych ti už v životě,

zabila bych tě v jedné minutě.

Protože vím, že ve tři ráno,

budu mít znovu nahnáno

tak, jako ty v hlavě nasráno.