Summer camp {Vkook} (Probíhají úpravy)

Část pvní- příjezd do tábora

Byl jsem otravně probuzen zvukem svého budíku. Pomalu jsem otevřel oči a sáhnul jsi pro mobil abych mohl budík vypnout. U mě je docela nezvyk mít o prázdninách nařízený budík. Ale potom jsem si vzpomněl, že dnes jedu na tábor. Takže si musím dobalit.. Rychlostí blesku jsem vyskočil z postele a začal jsem si dobalovat.
———

Po asi hodině dobalování, přerovnávání a kontrolování jsem byl konečně hotov. Dal jsem si svá zavazadla ke dveřím, vzal jsem si do rukou oblečení a šel jsem do koupelny. Tam jsem udělal to, co by udělal snad každý normální člověk. Vysprchoval jsem se, učesal jsem si vlasy a vyčistil jsem si zuby. Potom jsem se vrátil zpátky  do pokoje a praštil jsem sebou na postel. Abych byl upřímný vůbec nikam se mi nechtělo.. Většinou nikam nechodím kvůli svému bratrovi... Kvůli jeho pomluvám a řečím mi totálně zruinoval reputaci. Ne jen v celé škole ale I u mé matky.
———

Po chvíli ležení mi do pokoje vtrhla matka. ,,Dělej, dej si věci do auta, odjíždíme." - Paní Jeon
,,Ano mami..." - Jungkook
Vzal jsem si kufr, všechny tašky a šel jsem do auta.
,,No to ti to trvalo!.. Dělej, dej si to do kufru!"
- Paní Jeon
V tichosti jsem si dal všechny věci do kufru a nasedl  jsem do auta. Většinou se mi v autě dělá špatně, tak jsem se rozhodl že se radši prospím.
———

Prospal jsem asi dvě hodiny cesty a potom jsem byl asi 20 minut vzhůru, dokavať jsme nedorazili do campu. Hned nám řekli do jakého oddílu máme jít a přidělily nás do chatek. Chatka byla opravdu pěkná, útulná a tábor byl hezký, ale mému pokoji se nic nevyrovná. Z obdivování chatky mě vyrušil prudký náraz do mých zad
,,Jau.." - Jungkook
Zakňoural jsem. "Ježíši promiň!!" - Jin
Potom ze mě dotyčná osoba vstala. ,,Jsi v poho? Nezlomil jsem ti něco??"- Jin
Usmál jsem se a odpověděl mu : "Ne neboj, jsem celej." -Jungkook
,,To je dobře, jmenuju se Jin!"- Jin
,,Já jsem Jungkook." -Jungkook
,,Dobře, já jdu za kamarádem, uvidíme se později." -Jin
Na to jsem už nic neřekl a začal jsem si vybalovat.
———

Vybalil jsem si poslední kus oblečení, a už nás volali na seznamovačku.
,,Takže, ahoj děcka, Jmenuju se Namjoon. Tohle je poprvé co jsem tady na  táboře a věřím, že určitě nejsem jediný. Dřív jsem byl na jiném táboře a né vždy jsem byl se staršími. Většinou jsem byl v prvním oddíle s mrňatama a hráli jsme různý hry na seznamování, vím že vás to asi moc bavit nebude, ale jsem moc línej vymejšlet něco jinýho, takže asi tak."- Namjoon
Tak jsme si sedli do kroužku a začali sme hrát hru.
———

Po asi hodině hraní, jsme šli zpět do chatek. V oddíle jsou fakt super lidi, ale nejvíc jsem si asi rozuměl s Yoongim a Hoseokem. Jsou to fakt super kluci. Ale myslím, že si Hobi rozumí s Yoongim trošičku víc, jestli víte kam tím mířím..

Po zbytek dne jsme hráli různé hry, soutěže atd. Potom nastal večer a my se chystali spát
"Dobrou Jine." - Jungkook
Jin už dávno spal, takže mi na to nic neřekl. Víc jsem se zachumlal do spacáku a snažil jsem se usnout.
———

Po asi hodině převalování a snaze usnout jsem byl ještě pořád vzhůru. Hrozně jsem se nudil.. Nakouknul jsem ven z okna, a uviděl překrásné jezero s útesem.. Velice mě ten útes přitahoval.. Nemohl jsem jinak. Vzal jsem si mikinu, kecky a baterku. Pomalu jsem se vydal na útes.
———

Když už jsem na útes dorazil, sedl jsem si a přitiskl si kolena k hrudi. Jediné co jsem chtěl v tuto chvíli dělat, bylo přemýšlet a obdivovat tuto krásu.. Takové ticho se mi často nenaskytne.. Chvilku jsem přemýšlel, ale z přemýšlení mě vyrušilo ne tak tiché šustění křoví. ,,Klid Kooku, beztak je to nějáká veverka nebo pták!" Snažil jsem se zklidnit tím, že to je určitě nějaká veverka či něco, ale moc to nepomáhalo.. I když jsem byl jsem vyděšen k smrti, tak jsem se rozhodl, že se se pomalu otočím. Když jsem se otočil, tak můj strach začal narůstat. Předemnou stála postava, o dvě hlavy větší než já. Vyskočil jsem na nohy a začal jsem couvat.
,,C-Co po-po mě chce-chcete..- N-Nechte mě být!.. Kdo js-jste??.."- Jungkook
Postava mi neodpovídala a nadále šla předemnou. Kvůli mému strachu, jsem zapomněl, že je za mnou útes, a nadále couval před postavou. Ani jsem se nestačil vzpamatovat a už jsem letěl dolů. 'Bože! Vždyť neumím plavat!!! Ne ne ne ne!! NE!' Před očima se mi začalo zatemňovat a poslední věc co jsem viděl byla ta postava co skáče do vody. Potom už jen tma..
——————