Nevím

Jsem Emma Johnson.Je mi 16.A toto bude můj příběh o tom ptoč věřím i nevěřím všemu.

Pondělní ráno jsem se vzbudila okolo třetí ráno, z noční můry.Byla to zatím nejdivnější noční můra v mém životě.Byla tam žena, v mém pokoji u mě na skříni ,vypadalo to tak reálně .,,Asi už úplně šílím" řekla jsem si potichu pro sebe .Jenže když jsem se znovu otočila tak jsem ji znovu uviděla.Po vteřině, možná ani to ne zmizela.Poté jsem usoudila že jsem jen rozespalá ,a šla jsem dospat pár posledních hodin spánku.Zbytek rána byl divný.Neustále jsem měla pocit že mě někdo, nebo něco sleduje.Bála jsem se o svém divném snu někomu říct ,a tak jsem si možná i zachránila život.Přece jen jak se říká :Mluviti stříbro.Mlčeti zlato.

 další a delší část 15.2.