everything you wanted

PERPLEXITY

Z ničeho nic zvláštní pocit na hrudi máš, nemáš zdání z čeho. Mělce dýcháš neschopna uklidnit svůj dech. Tvé nohy tě nesou, kam ani nechceš, ale na vybranou nemáš. Jdeš tak rychle, jak se dá a snažíc se uklidnit svůj dech, hudba ve sluchátkách je hlasitější než tvé vlastní myšlenky. Tvá zmatenost se stupňuje. Zavíráš oči ve snaze si vše uspořádat a říct si, že nic nehrozí. Na chvíli se to daří, bohužel jak z nejtemnější tmy se pocit vrací a ty stále nechápeš co se děje. Svět je najednou jiný, jakoby oči, kterými se díváš, nebyly tvoje. Jak ten pocit přišel, tak i odešel. Zas jakoby ses vrátila do sebe a své reality. Přemýšlíš, co se to jen stalo a ptáš se sama sebe, ale odpovědi se ti nedostává. Snad nějaký pocit či myšlenka, kterou si se snažila, někdy vytlačit z paměti se najednou drala na povrch? Si slabá a máš své démony a štve tě , že s tím nemůžeš nic udělat. Chtěla by si změnu, ale je to možné vůbec? I kdyby si nejvíc chtěla, uvnitř dobře víš, že to zřejmě nelze. Možná by pomohlo, kdyby přišel někdo a ten tě dokázal změnit. Sice se říká: Ten pravý tě bude mít rád takovou, jaká jsi, ale co když se ani ty nemáš ráda, jak by mohl někdo jiný... Nebuď směšná...

Tví vnitřní démoni se snaží drát na povrch i přes tvé protesty. Zatím se ovládnou, dají. Zamysli se, uvnitř jak dlouho to bude, nebojíš se, že to nezvládneš? Tvá mysl je silnější než si myslíš. Věř si, jinak se ti zle povede. Jdi dál svou cestou za svým snem. Nedovol zlým lidem ani myšlenkám proniknout do tvých plánů a rozhodně jim nedovol je zruinovat.