Zvláštní, ani nevím, proč tenhle deník pořád píši, asi jsem si na něj zvykl. Jeho listy nesou můj příběh. Náš příběh. Slova se vpíjí do stránek a činí nás nesmrtelnými. Možná proto lidé tak rádi píší. Získávají jistotu, že za sebou nechají odkaz. Že na ně svět nezapomene.
Mám u sebe nového společníka. Našel jsem ho na ulici. Je to pes, labrador, a pojmenoval jsem ho Pes. Nikdy jsem nebyl moc kreativní. Chtěl bych ho někdy vzít za Růženkou, určitě by si rozuměli.
ČTEŠ
Den, kdy usnula ✅
RomanceNemluvka a Růženka, dvě pohádková jména v ne tak pohádkovém světě. Jeho pronásledují noční můry, ji zase sen, ze kterého se nedokáže vzbudit. Ztráta hlasu však nebolí tolik jako vědomí, že ztratili jeden druhého. Toto je život, zpověď a deník mlčíc...
