SEX, HUDBA, DROGY A ALKOHOL (+15)

Prolog #1

Pohled Viktorie

Dívám se z autobusu, letní krajina se mi rychle míhá před očima. Netrpělivě se dívám na svůj telefon, těším se, až přijedu domů. Cestu ze školy nejvíce nenávidím, je to možná ještě horší než samotná škola. Dvě hodiny cesty každý pátek, a potom zpět zase na intr.

Moje škola je tak daleko od domova, protože můj obor v blízkém okolí nikde není. Upřímně jsem přemýšlela, že půjdu na nějaký učňák, ale máma tvrdí, že jsem chytrá, že nejlépe zvládnu i vejšku. Já si spíše připadám taková průměrná.

Naštěstí, jsou přede mnou letní prázdniny. Moje očekávání? No, asi bych chtěla hodně času trávit se svou nejlepší kámojdou Alex. Je to velice pěkná holka, má dlouhé blond vlasy, je usměvavá a klukům se na ní většinou líbí její vyvinutější partie. Známe se už od první třídy a i přesto, že nás rozdělila střední, zůstali jsme pořád kámoškami. Najednou mi zapípá telefon a přijde mi SMS.

Ahoj Viky, tak co vysvědčení? Prvák už máš za sebou, utíká to jako voda. Teď jsem skončila v práci. Jsem hodně unavená :/. Až přijedeš dej si večeří :). -- Mamka

Odpovím, že známky jsou takové, jaké jsme očekávali. A, že za hoďku jsem cca asi doma. Nasadím si sluchátka a pustím si mou oblíbenou hudbu - Lil Peep. Strašně se mi líbí jeho upřímnost v textech. Někdy bych chtěla žít život, jako on. Né, že bych chtěla začít brát drogy, nebo umřít v jednadvaceti, ale chtěla bych se procházet nočním městem a mít kolem sebe gang s kterým by jsme nahlas poslouchali hudbu a zažili trochu toho dobrodružství, kterého v mém životě není mnoho.

***

Už jsem asi 100 metrů od nádraží, takže si stoupnu a jdu ke dveřím autobusu. Překvapí mě, že na nádrží stojí Alex s dalšími lidmi. Vystoupím z autobusu a jdu za nimi. Obejmu Alex, "Ty tu na mě čekáš" zeptám se jí. "No jasně, to že jsme prolezli do druháku musíme přece oslavit spolu. Takže předpokládám, že půjdeš s námi na vyhlídku," vyhrkne na mě. Vyhlídka je louka za naším městem. Je to na kopci a je tam hezký výhled na město. Všimnu si flašky v její ruce. Já moc nepiju, teda upřímně skoro vůbec. Poprvé a naposledy jsem se opila na rozlučáku s devítkou. Bylo mi potom nehorázně špatně. Přemýšlím jestli mám jít s němi, přeci jenom jsem řekla mámě, že hned jak přijedu, přijdu domů. Navíc nikoho z nich kromě Alex neznám, maximálně tak od viděni. Chtějí mě tady vůbec? Kouknu se na na Alex usměvavý obličej. Dlouho jsme spolu nic nepodnikli, takže by bylo škaredé jí říct, že ne navíc tu na mě všichni čekali, než přijedu.

"No na chvíli půjdu s vámi, máš pravdu, musíme to oslavit " nadšeně odpovím.

Po cestě na vyhlídku už většina do sebe leje víno. Někteří už se i trochu motají. Všichni mají na zádech batohy, takže očekávám, že flašek bude více, než teď vidím. Dojdeme na místo po těžkém vylezení kopce. Sednu si na zem na svou mikinu. Všichni spolu komunikují, dochází mi, že když jsem na intru, přicházím toho o hodně. Naštěstí si za mnou sedne Alex a podá mi láhev.

------------------------------------------------------------------------

Nečekám, že tento příběh bude číst moc lidí. Možná i nikdo :D Tenhle úvod není, ještě moc zajímavý. Ale slibuji, že se děj rozjede. Andy