2. 📃

46 4 3
                                    

~ Pohled Rogera ~

Poslední dobou se všichni strašně hádáme. Hádky se vedou o úplné detaily ( například o tom kdo si kde sedne ) a všichni jsme s toho věčného hádání a následných výčitek svědomí strašně nervózní. Tak třeba včera se Freddiemu podařilo během dvou hodin chytit asi tři hysterické záchvaty vzteku.

Rozhodně mě to nenechává klidným, protože mi to začíná lést na mozek, a začínám mít chuť je občas všechny tři už opravdu zabít. I co se týče skládání tak mám takové slabší období, zatím jsem napsal jen jednu písničku - I' m in love with my car. Svoje auto MILUJU, ale kvůli tomu všemu stresu nejsem schopný nějakých opravdu emocionálních textů, teda ne že bych do teď psal nějaký ubrečený slaďáky, jen jednoduše nejsem schopný psát o svých pocitech.

A už úplně živě vidím jak po mě Freddie vyjede že nemáme žádný nový materiál do dalšího alba.
Což mi připomíná že mám být za 20 minut ve studiu!

- Ve studiu -

~ Pohled Johna ~

Po své zdlouhavé práci na textu jsem popadl všechny nápady na písničky za asi poslední měsíc, rozloučil se se svojí přítelkyní Veronicou, a vyrazil do studia.

Když jsem dorazil na místo, tak už ode dveří se na mě díval nasraný Fred a probodl mě zlostným pohledem. Vlastně mě to ani nepřekvapuje, tuhle náladu má celkem často. Vlastně pořád. Zvlášť v mé přítomnost. Ach jo.

O kousek dál seděl Brian který si něco četl. ,, Ahoj Johne! " řekl mile, a zvedl zrak od knížky. ,,Ahoj Bri" řekl jsem tiše a jemně se pousmál.

Tak nějak jsem v koutku duše doufal že mě pozdraví i Freddie, ale dočkal jsem se jen úšklebku, při kterém se mi ani oční kontakt věnovat nehodlal. Brian vytvořil neutrální výraz, zavrtěl nad Freddieho chování hlavou a zase věnoval svou pozornost knížce. A zvládlo takové to nepříjmně trapné ticho mezi mnou a Freddiem. Jeho ale moje přítomnost očividně moc nerospilovala, a jen si pomlasklul a dal si nohu přes nohu.

Po chvíli se rozrazily dveře a do místnosti se přiřítil udýchaný Roger. ,, Omlouvám se... nedával jsem pozor na čas..." řekl a snažil se popadnout dech. ,, Kde sakra jsi !?" rozkřikl se Freddie. ,, Ale no tak Freddie, uklidni se! Má jen pár minut zpoždění." snažil se Freddieho uklidnit Brian který na chvíli přestal věnovat pozornost knize. ,, Briane, drahoušku, já s vámi chci o něčem důležitém mluvit, nesmíte meškat." řekl otráveně Freddie, a pohodil vlasy.
,, Ale první se podíváme co jste napsaly." dodal s mírným nadšením v tváři Freddie. Sedli jsme si ke stolu, a vytáhli popsané papíry. Hrdě jsem na stůl položil jednu z verzí ,, You' re my best friend " kterou jsem vyhodnotil jako asi nejlepší. Doufám že se klukům bude líbit.

I ostatní na stůl položili nějaký materiál do nového alba. Asi nejvíc toho složil Freddie, který měl popsaný rovnou celý blok. Má tak moc uměleckou duši... Brian na stůl vyložil nedokončené písničky, u kterých ale už od začátku bylo jasné, že budou stát za dokončení. Roger toho měl z nás úplně nejmíň - respektive asi tři papíry z toho dva byly nedokončené. ,, Tak zlatíčka, ukažte co jste napsali." pobídl nás Freddie.

Jako první se slova ujal Brian, jehož monolog jsem úplně ignoroval. Vlastně jsem ignoroval všechny a všechno kolem sebe, dokud se neozval Freddieho hlas, který byl právě plný znechucený.

,, Co. To. Kurva. Je?!" Nadzvedl obočí a hodil vražedný pohled po Rogerovi. ,, I' am in love with my car, už ani číst neumíš?!" zvedl hlas Roger. ,, Dost, dost. Klid." vložil se mezi ně Brian, když Freddie chytl Rogera za límec. ,, Briane, drž hubu prosím." řekl trochu klidněji, ale pořád naštvaně Freddie. ,, Ty drž hubu, myslí to dobře." sykl Roger po Freddiem. Freddie už chtěl z pusy vypustit nějakou další poznámku, která by situaci pravděpodobně ještě zhoršila, ale Brian ho rychle odtáhl pryč z místnosti.

Jsem rád že mě do těch jejich hádek nezatahují, to bych asi nepřežil. A navíc se hrozně nerad s někým hádám.

Roger jen postával v rohu místnosti a snažil se uklidnit. Nakonec si sedl na židli a přikryl si obličej dlaněmi. Řekl bych že je z těch věcných hádek už stejně v háji jako já.

Tohle celkem příjemné ticho přerušil hlas Briana který o něčem zapláleně diskutoval ve vedlejší místnosti. Tohle bude úžasnej den...

Ahoj! 💓
Takže tady máme tu delší kapitolku. 💁
Nakonec jsem na ty " recenze " ani nečekala, a rovnou začala psát další - doufám že trochu zajímavější kapitolu. 😅
Snad se vám líbila. 😁

 


Dostali jste se na konec publikovaných kapitol.

⏰ Poslední aktualizace: Mar 08, 2020 ⏰

Přidej si tento příběh do své knihovny, abys byl/a informován/a o nových kapitolách!

It' s complicatedKde žijí příběhy. Začni objevovat