„Olívie! Jsi připravená?" křičela na mě mamka z kuchyně.
„Ano, už jdu!"
Právě jsem scházela naposledy schody domu, ve kterém jsem vyrůstala. Bude mi to tu chybět. Povzdechla jsem si a šla si to směrem k taxíku, který na nás čekal, aby nás zavezl na letiště.
„Neboj se, určitě si to místo zamiluješ. Věř mi." povzbudivě se na mě usmála. Taky jsem se pokusila o úsměv, i když to moc nešlo.
Nasedly jsme tedy do auta a vyrazily směr Los Angeles.
*
Po náročném 11 hodinovém letu jsme konečně přistály. Protáhla jsem si všechny svaly a už se těšila na svojí novou postel a domov.
Vyzvedly jsme si kufry a čekaly na mojí sestru. Gabby. Ta nás nebo teda mamku přemluvila, ať se přestěhujeme. Těžké přemlouvání to bylo.
Právě se dívám na noční LA a chce se mi brečet. Londýn a všichni mi budou tak chybět. Ale zase uvidím rodinu. Je toho na mě moc. Přesunu se tedy do mé nové postele a okamžitě propadnu hlubokému spánku.
Ahoj. Po hodně dlouhé době jsem se konečně přemohla k přepsání příběhu. Nebyly nápady. Je to hodně pozměněné, ale i tak to zůstává vlastně stejné. Nevím kdy přepíšu ostatní kapitoly, ale snad co nejdříve.
- Niki <3
