Nezkrotná naděje.

1.

Můj nejmilovaňejší Jine,
Pamatuješ si, jak jsme se potkali úplně poprvé ?

Jak jsi mi zadal úkol, když jsme oba byli na festivalu gastromie?
Ty jako pořadatel a já, jako dobrovolná pomoc?

Tehdy jsi se na mě tak sladce usmál, ale já ti nevěnoval pozornost. Za to se upřímně omlouvám. Byl jsem ošálen jiným okouzlujícím chlapcem. Teď už ovšem vím, že on ti nesahá ani po kotníky.

Kéž bych ti věnoval pozornost už tehdy. Kéž bych zjistil tvoje jméno dřív. Mohli jsme být spolu o špetku déle. A já vím, že mě z tohoto dopisu nepoznáš, protože jsem nebyl jediný, komu jsi ten den zadával úkoly. Ovšem já ten den budu mít v mysli a v srdci napořád. Tedy..alespoň, dokud nezemřu.

A už tehdy, před skoro 7 měsíci, jsi měl tak nádherně tmavé oči. Jako hořká káva se zmrzlinou.

Nevědomky jsem tě miloval už tehdy.

                                                         N.