Utrpení jednoho čaroděje ✔️

Věnováno všem, kteří milují Siriuse Blacka stejně, jako já. Všem, kteří milují Poberty.

Sirius Black - bílá ovce rodiny. Nenáviděl svou rodinu, která byla posedlá čistou krví. Nenáviděl je všechny až na Andromedu, která se vdala za mudlu Teda Tonkse, a svého bratra, kterého přesto jak moc se snažil nedokázal nenávidět. A proč? Protože nevěřil, že jeho bratr by někoho nenáviděl jen proto kým se narodil.
Jenže Sirius měl doma peklo a to jen proto, že nesdílel rodinou nenávist k mudlům a posedlost čistou krví.
Toto peklo se ještě zněkolikanásobilo, když odjel do Bradavic a nechal se zařadit do Nebelvíru - koleje statečných, odvážných a většinou i zbrklých. On byl ale pyšný, že se nedostal do Zmijozelu. Věděl že by nikdy nezapadl do koleje těch slizských podrazáků - jak jim rád v duchu říkal.

V Bradavicích konečně poznal, co je to láska, radost, oddanost a přátelství na život a na smrt. To všechno jen díky třem lidem jménem: James Potter - velmi ztřeštěný člověk, věčně neučesaný, bezhlavě zamilovaný do Lily Evansové a hlavně: Sirius ho bral jako své dvojče -, Remus Lupin - tichý a stydlivý, přesto vedle svých přátel veselý -, a nakonec Peter Pettigrew - obtloustlý chlapec, který bez jídla daleko nedojde.

Ti čtyři toho společně dokázali hodně a bez sebe nedali ani ránu. On a James přišli na to, co je to tajemství, které před nimi Remus ukrýval. Totiž že je vlkodlak. Dali mu přezdívku Náměsíčník, protože v noci o úplňku se někde toulal a nevěděl o sobě.

Sirius se rád bavil tím, že se vám tiše přikradl za záda a vylekal vás. Díky tomu, že ho přitom vůbec neslyšeli, dostal přezdívku Tichošlápek.

Když teď tedy věděli, že je Remus vlkodlak, rozhodli se mu pomoci. Jelikož ale věděli, že pro lidi je nebezpečné být o úplňku v blízkosti vlkodlaka, museli přijít na něco jiného. Oni tři tedy začali pátrat v knihách a brzy našli řešení: stát se zvěromágama. Od té chvíle se snažili o přeměnu ve zvíře.

V pátém ročníku se jim to konečně podařilo. Sirius se libovolně dokázal měnit v obrovského černého psa, který vypadal jako Smrtonoš. James se měnil na jelena - dvanácteráka a tím si vysloužil svou přezdívku - Dvanácterák. A Peter se měnil v malou krysu a jelikož byl malý, ať už ve své lidské nebo zvířecí podobě, začali mu říkat Červíček.

Náměsíčník, Červíček, Tichošlápek a Dvanácterák - jedním slovem Poberti. Jejich žertíky byli legendární. Nikdo nevěděl jak se jim vždycky podaří něco provést nepozorovaně. Oni ale věděli své. Pomáhal jim k tomu Pobertův plánek, který společně nakreslili (největší podíl na něm nesl Remus).

Přestu spoustu legrace, kterou každý rok zažíval, se Sirius postupem času čím dál tím víc bál návratu domů na letní prázdniny. Ty prázdniny byly děs a hrůza. Rodiče ho bili kouzelným ohnivým bičem - zejména pak matka.
Byly to prázdniny před sedmým ročníkem, když mu konečně došla trpělivost a poté, co se znovu pohádal s matkou utekl z domu. Ta ho označila za krvezrádce. Kam šel? Přeci k Potterovým. Vždycky je měl raději než vlastní rodiče a jejich syn byl pro něj jako vlastní bratr. Potterovi ho přivítali s otevřenou náručí a on se konečně cítil úplně šťastný.

Tou dobou už však kouzenický svět ohrožoval lord Voldemort.

Poslední rok si Poberti užívali jak jen mohli. Sirius si dál držel svou pověst bradavického Cassanovi, James konečně po všech letech snažení získal srdce zelenooké zrzky a Remus ještě pořád nemohl uvěřit svému štěstí, že právě on má tak úžasné přátele. Peter se jim však začal stranit.

Poté co všichni úspěšně složili OVCE, Sirius si koupil vlastní byt v Londýně, aby neotravoval u Potterových. I Remus se osamostatnil. Peter bydlel pořád u maminky a James jednoho krásného dne požádal Lily o ruku a ta mu k jeho obrovské radosti řekla ano.