Osamocena

▪︎3▪︎

Rose Heartbreak

Spánek. To bylo jediné, co jsem celé dny dělala a zaměstnala se od myšlenek na Shawna. Lily se mě snažila všelijak rozveselit, nebo zabavit, když jsem byla vzhůru. Cením si její snahy, opravdu ano, ale teď  potřebovala být sama a utřídit si myšlenky.  Na dítě, co mi rostlo dva měsíce v děloze, jsem nezapomněla, dodávala jsem do svého těla dostatek živin, abych o něj nepřišla také. Návštěvy záchodové mísy byly také časté, ale pro své dítě přetrpím opravdu vše. ,,Rosie, pojď se alespoň projít. Potřebuješ se pohybovat a čerstvý vzduch." pohladila mě po rameni Lily. Uposlechla jsem a šla se převléci do tmyvých džínů a červeného svetru, vlasy jsem stáhla do ledabylého drdolu, zopakovala hygienu z rána a nalíčila se řasenkou a pudrem a mohla jsem vyrazit. ,,Můžeme?" podívala se na mě od obrazovky telefonu a já přikývla v souhlas. Venku bylo slunečno a foukal jemný chladný vítr. Bylo nádherně vůči ostatním listopadovým počasí. ,,Zajdeme do kavárny?" ukázala na naši oblíbenou budovu na rohu ulice. Opět jsem přikývla, zatímco Lily doslova zírala do obrazovky telefonu. Lidé na ulicích se usmívali, hráli si s dětmi, chodili v párech na romantické procházce, nebo pouze procházeli s telefony u ucha a s někým horlivě komunikovali. Silnice byly skoro prázdné na rozdíl od ostatních dnů, za což jsem byla opravdu ráda. Přešly jsme křižovatku a vstoupily do naší oblíbené kavárny "Un garcon et une fille." I zde bylo málo lidí, takže jsme si mohly sednout na naše oblíbené místo u okna.  Servírka k nám přišla, jako vždy s úsměvem, a ve francouzštině se nás zeptala na dnešní objednávku. My ve francouzštině odpověděly a poté čekaly až nám ji donesou. ,,Nechtěla by jsi zítra zajít do nahrávacího studia?" usmála se na mne Lily, když si schovala mobil do kapsy svých džínových kalhot. ,,Podívat bych se tam mohla. Dlouho jsem tam nebyla." uznala jsem a snažila jsem se usmát  na servírku, která nám nesla jahodový koláč zdobený šlehačkou a makronkou pro každou z nás a každé kapučíno, mně s čokoládovou příchutí a Lily s karamelovou. Poděkovaly jsme a obrátily se tváří k sobě. ,,Mohla bych jít s Tebou, v práci jsem si zařídila volno." promluvila na mne skrze její hrnek, ze kterého si poté usrkla. ,,Nevadilo by Ti to? Už tak jsi kvůli mně využila spousty své dovolené." provinile jsem se na ni podívala. ,,Nevadilo. Přece se musím postarat o matku mé neteře." vřele se na mě usmála a pohladila mě s láskou po kloubech na ruce, kterou jsem měla položenou na stolečku vedle talířku s koláčem. ,,Tak dobrá." pousmála jsem se a vzala si lžičku do ruky, kterou jsem poté ukrojila kousek jahodového koláče.

Po dojezení koláče se Lily odebrala na dámské záchody a mne nechala samotnou s kávou a výhledem na park s fontánou. ,,Rose, ráda bych Ti někoho přivedla, je to dívka." podrbala se za uchem Lily, když přišla zpět ke stolu. ,,Jsem zvědavá." usmála jsem se na ni. ,,Můžeš!" zakřičela k záchodům a já se tím směrm otočila. ,,Mah!" postavila jsem se ze židle a rozzářila se. Takové štěstí jsem dlouho nepocítila. ,,Ahoj, Rosie!" přiběhla ke mně a sevřela mě do pevného objetí. ,,Chyběla jsi mi." zašeptaly jsme si do vlasů. Můj úsměv zůstával na tváři a v tu chvíli jsme si myslela, že nikdy nezmizí. ,,Ještě někdo za Tebou přijel." odtáhla se ode mě na délku paží a pokynula hlavou ke vchodu kavárny. ,,Já myslela, že jsi na tour." zašeptala jsem si a po chvilce byla opět uvězněna v objetí mého nejlepšího kamaráda. ,,Moc jsi mi chyběl!" rozplakala jsem se mu v náručí. Tento den si budu s radostí opakovat v hlavě dokola. 

Byla bych ráda, kdybyste si pustili písničku nahoře.     
-M