Letter for him [Short story]✔️

Epilog

„To je doba co jsem tady stála naposledy," řekla Hermiona s plnou hlavou vzpomínek.
„To je, to máš pravdu," odpověděl jí její nejlepší přítel.
„Tak doufám, že vzpomínání máte už za sebou," řekl čokoládový bývalý Zmijozel, který se tam objevil po boku své manželky.
„A co se změnilo? Nic, skoro všechno je stejné," řekla bývala hadí královna.
„No já myslím, že něco přeci jenom ano," ozval se hlavní myslitel teto skupinky.
„A to to, že tady nestojíme jako děti my, ale doprovadíme sem svoje děti," dopověděla za něj jeho blonďatá manželka.
„Ha koukejte, on vypadá, že se rozbrečí," křikla zrzka a ukázala na blonďatého muže.
„Pf, já? Jedinej kdo vypadá, že bude brecet seš ty zrzko," řekl a ušklíbl se na ni.
„Zklidni si svého manžela laskavě," řekla naštvaně zrzavá bývalá Nebelvírka.
„Už jsem tady. Přišel jsem o něco?" zeptal se zmateně nově příchozí zrzek.
„Zase pozdě Weasley?" zeptal se posměšně blonďa.
„Zklidnete se všichni a pojďte si užít poslední chvilky s našimi dětmi než na rok odjedou pryč," řekla kudrnatá žena stojící po boku blonďatého muže.
A tak tady stojí. Všichni co se v dodatkovém ročníku spřátelili. V čele opět s Hermionou Grangerovou, nyní už tedy Malfoyovou, a Dracem Malfoyem.