.Kapitola.1

14 2 0
                                    

Nákupy na Příčné ulici
____________________________________

Ráno jsme já a moje sestra vstali poměrně brzy, dnes je den kdy míříme na nákupy do Příčné ulice, obě máme založené účty u Gringottovích a rozhodně tam máme něco přes párset tísíc galeonů určitě se tam najde i víc.

Naše klíče od trezoru jsou zabezpečeny kouzlem aby jsme je našly jenom my se sestrou, aby nám je nikdo náhodou neukradl, samozřejmě že když je odevzdáváme skřetům tak to neplatí.

„Děvčata už jste vzhůru ?" Pootevřela dveře naše Babí (ano tak jsme začali naší babičce se setrou říkat) a tím nás vyrušila z debaty jestli jsou na Bradavicích hezčí kluci než v Krasohůlkách.

My jen zakývali hlavami a sestra blesku rychle vyrazila okupovat naši spolěcnou koupelnu.

„Babí ?" Zívla jsem dala si ruku před pusu jelikož jsme správně vychovaná (ne nejsem) a upřeně se na ni podívala.
„Kde jsi studovala ?" Optala se jsem znovu a vydala se ke kufru vytáhnout nějaký vhodný kus obleční.

„V Bradavicích proč ?" Zeptala se mne, dnešní den je fakt zvláštní pořád se na něco vyptávám a otázky se mi stále vrací.

„No jen mě zajímalo v jaké jsi byla koleji." Konstatovala jsem po chvíli přemýšlení, jestli jsi mám vzít šaty červené nebo černé, a prohrabávala se dál svým kufrem a když jsem našla vhodný kousek oblečení spokojeně jsem zamručela.

„Byla jsem v Mrzimoru a tvůj Děd byl ve Zmijozelu."
Řekla Babí a já se rozhodla už dál nevyptávat.

„No tak já jdu nezapomeňte se jít nasnídat." Řekla babička a vydala se šouravým krokem pryč z našeho pokoje, hned na to se ozvala hlasité „cink," a sestra vylezla z koupelny.

„No konečně." Zamumlala jsem si a vydala se do koupelny.

Když jsem se ocitla v koupelně rozhodla jsem se osprchovat, poté co jsem se osprchovala jsem se usušía oblékla se, vyčistila si zuby a nakonec si učesala vlasy což ani moc času nezabralo.

Poté jsme jen s mojí sestrou v tichosti opustili náš pokoj nasnídali jsme se, a vydali se ke krbu.

„Opravdu s vámi nemám jít ?" Zeptala se babička nadějně a my sborově řekli „Ne".

„No co se dá dělat." Rezignivaně si povzdechla podala nám naše klíčky mi si je převzali, a odešla.

Já jen protočila panenkama.

„Tak An kdo půjde první ?" Zeptala se Tisha a já se dobrácky usmála.

„Já paní učitelko !" Vykřikla jsem a přihlásila se, sestra se jen tiše zahihňala a podala mi misku s práškem.

„Nezapomeň Gringottovy banka Příčná ulice." Kladla jsem jí na srdce lehce jí políbila na tvář, nabrala prášek a hodila ho do vesele plápolajícího ohně, ten na to zezelenal, teď jsem já sestrě podala misku a vydala se do zeleného ohně otočila se čelem k ní pivzbudivě se usmála a vykřikla jak nejzřetelněji jsem mohla: „Gringottovy banka Příčná ulice !"

A dle výsledku jsem to řekla výborně, hned na to jsem se objevila v majestátní budově a vyhlédla si nějaké místo kde bych mohla počkat na Tishu.

Darkness of the MoonKde žijí příběhy. Začni objevovat