„No...nejspíš, by se mi líbily květiny a možná...nějaká bonboniéra." odpověděl jsem mu a nenápadně si utřel slzy. „Děkuji Mydorio" řekl Todoroki a pousmál se. Jenom jsem přikývl. Chvilku jsem ještě civěl z okna, najednou se mi začaly zavírat víčka a já usnul
Probudilo mě lehké zatřesení, pomalu jsem otevřel oči. „Vstávej" usmíval se na mě Todoroki. „Už jsme u školy". Jenom jsem přikývl a zvedl se ze sedačky. Iida a Uraraka na nás venku čekali a prapodivně se na sebe uculovali „co vám je?" zeptal jsem se nejistě. Nechápu na co zase myslí. „Nic!" začal Iida „jenom, kdyby jsi se vi-" v tom mu Uraraka zacpala pusu, „to neřeš" nervózně se usmála a koukla po Todorokim. V tom se do konverzace přidal Iida „měli bychom jít do školy, nebo příjdeme pozdě!" zavelel a vydal se směr škola. Uraraka spěchala za ním a já s Todem jsme šli pomaličku a povídali si o různých věcech.
Takže, to by bylo pro dnešek všechno😅 kapča byla kratší, no:-\ taky bych se chtěla omluvit, že kapitola dlouho nevyšla😂😅 byla jsem líná no🙃🍀 ale všimla jsem si, že nejeden člověk si tuhle...TOHLE přidal do knihovny, za což jsem vděčná a moc mě to motivuje❤😍 a tím se s váma loučím✌ pápá⚡💞
ČTEŠ
Osud si to přál|TodoDeku
FanfictionIzuku Mydoria, je normální patnáctiletý chlapec. Jednoho dne se však zamiluje do šesnáctiletého Shoty Todorokiho. Bude Todoroki cítit to samé k němu? Co když ho bude Todoroki nenávidět? Co když se mu za to vysměje? Izuku neví jak mu to má říct, bude...
