For ours forever - Brutální korekce

1.Kapitola: Vzpomínka

Albus Brumbál seděl ve svém měkkém koženém křesle a slzy mu stékaly po tvářích.Nikdy neplakal ani jako dítě, ale v této situaci i on musel dát na jeví emoce. Provedl něco co si nikdy neodpustí. Ani by si odpuštění nezasloužil. Za chvíli ho proud vzpomínek odnesl právě do oné vzpomínky před 17 lety.

Vzpomínka
,,Avada kedavra"zahřměl Tom Raddle sice se netrefil, ale  Brumbál včas uskočil.,,Tome nemusíš být zlý".,,Ale musím"vřískl Tom Radlle.,,Jsi mocný kouzelník Albusi to přiznávám ale mám něco co je ti dražší než vlastní život".Máchl hůlkou a v jeho rukou se oběvila spoutaná jeho milovaná Minerva.,,Tome pusť ji hned uďelám cokoliv"řekl zničeně.,,Velmi lákavá nabídka ale co kdybys se rozhodl špatně to by mi vše velmi zhoršilo.
(T=Tom/A=Albus)
T=Dáš mi neporušitelný slib

A:Dobře

T:Znáš tu věštkini Sibilu Treloneovou?
A:Ano znám
T:Ale asi jsi neslyšel její poslední věštbu.
A:To ne
T:Povím ti ji:
Dva muži zlý,oba dva prahnou po moci
a oba dva vedle sebe chtějí tu nejlepší dívku.A ta dívka existuje na světě jen jedna ale narodí se až za rok jméno známé není ale narodí se albusi Brumbálovi.

T:Víš co chci a věř mi že se tvé Minervě nebojím ublížit.
A:(roztřeseně)Tome vem si cokoliv jen ne ji prosím
T:(pobaveně)Pokud mi jí teď neslíbíš stejně ji dostanu ale seznámí se se svou matkou.Navíc pokud ne já tak Grindelvald dej mi neporušitelný slib.
A:fajn
T:(chytil ho za ruku)slibuješ albusi brumbále že jakmile tvá nenarozená dcera dosáhne plnoletosti dáš mi ji a nebudou kolem toho žádné rohboje

A:To přísahám
A:kdy si pro ni přijdeš?
T:V pravý čas.Tady máš tu svoji Minervu.
————————————-——————
Konec vzpomínky
Jak jsem to mohl uďelat vzlykal moje dcera Hermiona má za den narozeniny.
Voldemort

Konečně 17 dlouhých let jsem jí jen pozoroval a teď bude jen moje stejně jako svět pořád se ukrývá a snaží se zachránit tu hrstku přátel včetně Pottera která ji ještě zbívá.Její otec se někde ukrývá a snaží se jí vyhíbat a přitom Hermiona neví ani kdo jsou její praví rodiče a musela žít v tom že je mudlovská šmejdka.To už ale dlouho muset nebude.Teď bude jen a jen jeho.

Hermiona

Jsem u sebe v pokoji na Grimoldovo náměstí.Svět ovládl Voldemort a Grindelvald.Sešla jsem dolů začala připravovat další dávku dokrvovacího lektvaru.Tentokrát se nesmí nic podcenit.V tašce projistotu mám zabaleno vše potřebné vše jsem si koupila a sehnala na začátku války.Začala jsem kontrolovat seznam věcí co máme s sebou.
2 stany
30 bezesných spànků
20 kostirostů
15 dokrvovacích lektvarů

A spoustu dalších věcí.Zítra odsud odcházíme.Už jsem chtěla jít nahoru když jsem uslyšela hlasité ,,PRÁSK!!!".V hlavě mě běžela jediná myšlenka jediné slovo smrtijedi.Zařvala jsem na celý dům ,,smrtijedi!!!".Všichni se přemístili ke mě.Celý náš protivoldemortovský tým.Harry,Ron,Lenka,Ginny,Bil,Charlie,George,Hanah,Levandule,Parvatik a Angelina.Začali jsme ůtočit.Já jsem bojovala s Belatrix Harry s Dolohovem Ron s Šedohřbetem a ostatní jsem nestihla pozorovat.Křikla jsem,,petrifikus totalus!".A Belatrix byla na zemi nehybná.Pak jsem zvolala ,,Brachiabindo!"a byla spotaná.Pak jsem se sladce usmála a řekla ,,Tebe si pak ještě užiju" a hodila jsem na ni Silencio a pak jsem ji jednoduše omráčila a kouzlem zanikla do skříně kterou jsme používali jako vězení za věšáky plnými oblečení byly dveře které jse otevřely jen když jste řekli heslo a nechali si identifikovat hůlku.Když jsem se podívala stuhla  jsem.Stál tam on......Voldemort.Nechtěla jsem tomu uvěřit nikdy do bojiště sám nechodil.Když jsem zrovna vysílala kouzlo směrem k Dolohovovi který chtěl zabít Lenku, někdo mě stáhl do tvrdého  obětí snažila jsem se od toho člověka dostal pryč ale nešlo to byl moc silný.Vlekl mě nahoru a pak mě zhodil na postel a podíval jse na mě byl to on Voldemort.Než jsem stačila mrknout už jsem měla silencio v hrudi.A on promluvil,,Rád bych se tu dál bavil ale právě jsem našel to co jsem chtěl a v tom mě omráčil

Ahoj snad se vám to líbí doufám že si to někdo přečte

           Vaše Zuzy2303♥️♥️♥️