Vlak

Znáte ten pocit, když kolem sebe máte člověka, který vás něčím nesnesitelně vytáčí? Já už teď ano, sedím ve vlaku, v docela pohodlném kupé se třema lidma. Vedle u okýnka sedí klidný pár, tipuju kolem dvacítky, odpočívají a ničím se nenechají rušit, kdežto naproti mě, naprostá pohroma, možná by se to dalo přirovnat k přírodní katastrofě. Sedí tu pán, nohy ležérně rozhozené do všech stran. Kouká do mobilu a cosi řeší, to by bylo naprosto v pořádku, kdyby tento pán neměl žvýkačku, ano žvýkačku. Nikdy bych nevěřila, že guma co někdo převaluje mezi zuby může tolik trhat nervy. Sedí kouká do mobilu a hlasitě žvýká, troufla bych si říct, že to slyší až v Německu a to jsme prosím někde u Pardubic. Trvá to už hodinu a já se tak tak držím abych nevyskočila ze sedadla jako čertík z krabičky, neotevřela mu tu jeho obrovskou tlamu a nevytáhla tu ohavnou gumovou věc co mi tak příšerně drásá nervy. Možná by mě to tolik neštvalo, kdybych měla sluchátka, ale ty jsou rozbitá, takže jsem tu nechána napospas tomuto přežvýkavci obecnému. Přemýšlím jestli náhodou není kráva, ne to asi ne, má na to moc vlasů. Možná je to pakůň nebo buvol. Ano to by sedělo je to buvol, asi ho pošlu zpátky do Afriky nebo kam. Ne! Oprava, pošlu ho do ZOO ať se všichni můžou podívat na buvola se žvýkačkou. Když už tu tak polemizuji o zvířatech velbloud to určitě není za posledních 5 minut se napil už pětkrát, nutno podotknout, že velmi hlasitě...