7

65 6 0
                                    

Nenáviděl ten koberec. Nenáviděl ho, a přesto ho stále cosi nutilo se na něj dívat. Připomínal mu totiž onu událost, ke které tu došlo před pěti lety. 


💡 Tip: 

Když píšete jakékoli literární dílo, které má děj, je důležité také budovat napětí. Prostě to, co čtenáře nutí neustále otáčet stránky dál, i když už je půl jedné ráno. Jedním ze způsobů je například ukončení kapitoly tak, že ji utnete v tom nejvypjatějším místě:

,,Už vím, kdo je vrah," zašeptal.

,,Proboha! A kdo tedy?" zeptala se s očima doširoka otevřenýma.

---Konec kapitoly---

Nebo pokud se nejedná vyloženě o detektivku, ale třeba o romanci, mùže to vypadat dejme tomu takto: 

Náhle se rozletěly dveře, do místnosti vstoupil on a mně se málem zastavilo srdce. 

Vidíte? Co by vás při čtení takové knihy napadlo? V prvním případě nejspíš něco na způsob: Jak to zjistil? To není možné! Udělal to pan Z? Anebo to snad byla ta bláznivá prodavačka? V tom druhém to dle kontextu může být buď: Kdo je ten on? Jak ho hlavní hrdinka zná? Je to snad její ex/tajná láska?, případně pokud již víme, o koho se jedná, asi si budeme lámat hlavu tím, zda mezi nimi dojde ke konfrontaci, padnou si do náruče či se k sobě budou chovat chladně atd. 

A co vy? Znáte nějaké další tipy pro budování napětí? 

;Debbs

30 dní inspiraceKde žijí příběhy. Začni objevovat