Láska na koupališti

Part 7. Pizza

Došli jsme k pizzérii a Piškot mě objmul rukou za ramena a vešli jsme dovnitř. Některé jeho pohyby a postupy fakt nechápu, je to na mě dost rychle - ale co, nebudeme si nic nalhávat, já ho vlastně taky chci.Už je to tak. Usadili jsme se k jednomu kulatému stolku a objednali si 2x pizzu a víno.

Už mě to nedalo - nechtěla jsem ho stále nazývat "Piškot" a tak jsem se zeptala :

,,Jak se vlastně jmenuješ ?" podepřela jsem si bradu rukou a usmála se.

,,No jo !" zasmál se Piškot ,,jmenuju se Šimon Piškula - z toho příjmení mám tu přezdívku. Jo vim je to divný, že se tak představuju všem, ale všichni mi tak říkaj dokonce někdy i mamka😂"

Chvíli jsme se bavili o sobě. Vím, že má rozvedené rodiče - žije s matkou a jezdí za otcem do města, kde dříve chodil na Atletiku. Nejdřív po rozvodu tam prý na atletiku dojížděl, ale potom co nastoupil na střední už to nešlo a tak začal chodit k nám. Byla jsem ráda, že je u nás v oddíle. Byl vtipný, milý a roztomile vyprávěl příběhy.

Přinesli nám pizzu a my začali jíst. Byla to hrozná legrace, protože sýr byl hrozně lepkavý a nedal se ukousnout. Smáli jsme a lidé se po nás otáčeli, ale my si z toho nic nedělali.

Byla už tma a my jsme dojedli, zaplatili a odešli. Venku už byla zima a Šimon si všimnul, že se třesu zimou :

,, Je ti zima ? Já ti půjčím mikinu..." sundal si mikinu a pomohl mi se do ní obléct.

,,Děkuju" řekla jsem a zahleděla se mu do očí. On se mi do očí taky podíval - stáli jsme tam před pizzérií jako dva blázní a hleděli si do očí asi minutu. Kdyby jsme byli v nějakém romantickém filmu tak by jsme se políbili. Už jsem nevěděla co mám dělat a sklopila oči. Šimon mě chytil kolem pasu a řekl, že mě doprovodí domů.

V jeho mikině jsem doma dokonce usla. Byla tak příjemná a byl z ní cítit "můj" Piškotek - Šimon...