V salónku
(Annabeth vchází do salónku v doprovodu Kristine.)
Annabeth: Omlouvám se drahý hrabě, že jste musel čekat a za zbylé nepříjemnosti.
Ciel: To je v pořádku.Má drahá sestřenko.
Annabeth: Co jiného se od tebe dalo čekat? Cieli.
Ciel: Annabeth... kam jsi se chtěla dostat při mém příjezdu?
Annabeth: Potřebovala jsem si provětrat hlavu.
Kristine...
Kristine: Ano, mladá paní?
Annabeth: Prosím, jdi přichystat oběd.
Ciel: Sebastiane!
Sebastian: Ano, pane?
Ciel: Jdi jí pomoct.
Kristine: Já nepotřebuji gardedámu. Promiňte hrabě, ale zvládnu to sama.
Sebastian: Ale i přesto půjdu s vámi.
Kristine: Jak chcete. (výhružně) Ale do kuchyně mi nevkročíte.
Sebastian: Dobře, máme dohodu.
(Kristine se otočí k odchodu, ale Sebastian je ještě u Ciela, ten mu šeptá do ucha.)
Ciel: Zjisti, co je zač.
Sebastian: Ano, můj pane.
(Kristine se otočí zpět na Sebastiana.)
Kristine: Tak jdeš, nebo ne?
Sebastian: (prekvapeně, ale klidně) Jistě, že jdu.
(Odchází a zůstává tam jen Annaveth a Ciel.)
V kuchyni
Kristine vyhrožuje Sebastianovi a ten si hraje na neviňátko.)
Kristine: Vkročíš sem a jsi mrtvý.
Sebastian: To nemám v plánu. (usmál se a zvedl ruce vzhůru.)
Allen: DUŠEné vepřové kotletky budou za chvíli.
Kristine: Kando.
Kanda: Ano, Kristine.
Kristine: Je připravená jídelna?
Kanda: Ano. Připravil jsem malý stůl.
Sebastian: (nechápavě) Malý stůl?
Kristine: Ano. Kando jdi upozornit lady Annabeth a našeho hosta, popros je, aby se přesunuli do jídelny.
Lenalee: Kristine, obloha je hotová.
Kristine: Dobře. VŠICHNI VEN!
Všichni vyšli ven a Sebastian je zvědaví.)
Sebastian: Co tam teď bude dělat?
Allen: Nevím, ale něco sháněla dost dlouho. Něco pro hrabě.
Sebastian: Má to úžasné aroma.
Allen, Lenalee: (sborově) Jaké aroma?
Sebastian: Vy to necítíte?
Lenalee: Ne.
(Kristine kěičí přes dveře.)
Kristine: Sebastiane, prosím pojďte dovnitř.
Sebastian: A nebudu mrtvý, když tam vkročím?
Kristine: (zlostně) NE!
Sebastian: Jdu dovnitř.
(Sebastian vsoupil dovnitř, hned jak za sebou zavřel dveře, zůstal stát v úžasu.)
Kristine: Nestůj tam jak hňup a pojď to ochutnat.
Sebastian: To nemůžu. ( vykoktal ze sebe.)
Kristine: Proč ne? Jsi snad démon?
(Sebastiana tahle otázka zaskočila, ale zachoval klid.)
Sebastian: Proč si to myslíš?
Kristine: Jen démoni nejí, nespí.
Sebastia: Jak to můžeš vědět? Jsi snad démon?
Kristine: A kdyby ano, tak mi řekneš pravdu, otom kdo ve skutečnosti jsi?
Sebastian: Platí. Ruku na to?
Kristine: Ano.
(Podali si ruce a ukázali kontrakty.)
Kristine: (výtězoslavně) Věděla jsem to.
Sebastian: Proč jsi chtěla, abych to ochutnal?
Kristine: Prosím, jen to zkus. Určitě cítíš to úžasné aroma.
Sebastian: Proč to necítil Allen s Lenalee?
Kristine: Kdyby jsito ochutnal, tak pochopíš.
(Sebastian již nic nenamítal a ochutnal to.)
Kristine: Tak co? Bude to tvému demonímu pánovi chutnat?
Sebastian: A jak víš zas tohle?
(Kristine se podívala na hodiny.)
Kristine: Vyřešíme to potom.Teď musíme servirovat oběd. (prohodila jakoby nic) Nesmíš svému pánovi říct, kdo jsem.
Sebastian: Jistě, vše mu řeknu, až to bude vyřešené.
Kristine: O tom pochybuji.
Ďekuji za votes. Doufám, že vás ten začátek nenudí. xD
ČTEŠ
Kuroshitsuji- scénář xD
FanfictionNavazuje na Kuroshitsuji II. Ciel je démon a vydává se na panství své "sestřenice", Annabeth Chase, ta má svou oblíbenou komornici Kristine. Ciel neví, co na něho Annabeth chystá. xD Budu ráda za vaše názory, jestli to má smysl nebo ne.