Pražáci

668 19 1
                                    


Z pohledu vypravěče

Ráno se první probudila Týna. Vzbudila Janka polibkem.
T: Dobré ráno.
J: To nejkrásnější.
T: Kdy jsi přijel?
J: V noci. Jak jste se měly?
T: Ale jo. Šlo to. Chyběl jsi nám.
Do pokoje přiběhla Elenka.
E: Vstávejte už je jáno.
J: Ještě Neee.
Celý se přikryl peřinou. Malá si k nim sedla na postel.
E: Tatii, chci ti ukázat koťátka. Jedno se jmenuje Bělinka a druhé Jůženka.
J: Opravdu?
Vykoukl.
E: No jasně.
T: Nejdřív půjdeme na snídani, ano Eli?
E: Tak jo. Jdu napjed.
Seskočila z postele a běžela do kuchyně.
T: Janku?
J: Ano lásko?
T: Můžu potom s tebou mluvit?
J: Proč bys nemohla.
T: Děkuju. Jdeme?
J: Jdeme.
Převlíkli se a šli dolů na snídani. Janek potom odešel s Elenkou na koťátka a Týna zůstala v kuchyni jen s Bětou.
B: Už jsi mu to řekla?
T: Zatím ne..
B: Týnko....
T: Řekli jsme si, že si po obědě promluvíme..
B: No konečně. Musíš mu říct, co tě trápí..
T: Vždyť jo. Jdu vystřídat Rózu.
Do hospody vstoupili čtyři Pražáci. Zamířili k Týně. Jeden na ni promluvil.
Pražák: Dobrý den, máme tu mít zarezervované pokoje na jméno Novák.
T: Dobře, tady jsou klíče.
Rozdala jim je. Všichni odešli až na toho jednoho. Ten pořád civěl na Týnu. Ta si toho všimla.
T: Potřebujete ještě něco?
Pražák: Vlastně jo, nemohli bysme si tykat?
T: A proč?
Pražák: Tak jsme stejně staří a přijde mi to divné Vám vykat.
T: Notak dobře.
Pražák: Ondřej Novák.
T: Kristýna Linhartová, ale mám radši Týna.
ON: Týna.
T: Já už musím, práce volá.
ON: Jo jasně, Ahoj.
Týna odešla.

Láska nebo ByznysKde žijí příběhy. Začni objevovat