Když se na mě podíval jeden kluk. Normálně by mi to moc nevadilo ale tentokrát jsem byla v oddělení spodního prádla. Přešla jsem do jiného obchodu a myslela si, že jo už nikdy neuvidím ale on za mnou šel celou cestu. Po chvíli jeho stalkování mě to už přestalo bavit.
Prudce jsem šla za ním, nohy mi třískaly o podlahu. Zastavila jsem se a raději se otočila a rozhodla, že z toho obchoďáku odejdu jako nějaká trapka. ,,slečno, asi si říkáte proč vás sleduji..." ozval se zvláštní hlas za mými zády. ,,A-ano" ,,víte- je to pro mě těžší říct ale.. nechcete se mnou zajít na kafe?" ,,ehm.. promiňte ale já mám přítele" odřekla jsem ,,notak.. jedno nevinné kafe a pak se rozhodneš co dál" ,,omlouvám se ale ne!" Přišel ke mně rozzuřeně, chytl mě za rameno a odtáhl mě na záchody. Asi si říkáte: proč jsi nekřičela ty kravko!? Jenomže on mi dal do ruky nůž od krve. Zatáhl mě na záchody, tam mi dal štek do pusy, tak abych nemohla mluvit. svázal ruce a nohy. Sundal všechno oblečení kromě spodního prádla. Několikrát si mě prohlédl zamlaskal, hodil mě do nějakého pracovního vozíku aby až se mnou vyjede ze záchodů, nevypadal podezřele. Vyšel zadním vchodem, hodil mě do kufru auta a jel. Samozřejmně, že jsem křičela a mrskala sebou v autě a i v tom vozíku ale bylo mi to prd platný.
Vysadil mě z auta. A potom si už jen pamatuji, že mi do ramene píchl nějakou injekci a to už jsem usnula.