kapky deště z nebe padají,
já sama jsem a miluji.
vzpomínám jak jsme se smály,
jak spolu jsme byly samy.
ta samota mě teď ale děsí,
já čekám teď na vzbuzení,
od tebe,
až se vzbudím,
a ty tu budeš sama od sebe.
pak ale,
lásky jsem už měla dosti,
byla jsem daleko od radosti,
od zlosti mě dělil kousek,
jak já už měla dost lásek.
i když tohle si opakuji den co den,
ty pořád se mě snažíš držet pod ramenem.
chceš abych byla ta kterou jsi poznala,
ale to já dávno jsem se tomu poddala.
vzpomínala jsem a milovala,
den co den,
jen tebe,
ale ty jsi na to zapomněla.
ČTEŠ
Druhá strana
Poetrybuď takový jaký jsi teď, respektuj sám sebe. nenech ostatním dělat ty hrozné věci, podívej se vedle sebe, vždyť sám nejsi přeci. kousky mého života nebo výplody mé hlavy.
