"Ježiši moc se omlouvám" omluvila jsem se nějaké holce, když jsem na ni omylem vysypala mouku. Podívala jsem se jí do očí a už jsem věděla, že ta musí být moje.
Všichni jsme se vybalili a šli jsme si dát večeři, protože sedět 15 hodin v autě je na zabití. Sice v lednici nic nebylo, ale pizzu umí přece všude. Dali jsme si hawai a šunkovou. Totálně jsem se přežrala, protože sem snědla celou sama. Bylo asi 7 večer tak sem si napustila vanu s kopou pěny. Lehla jsem si do ní a poslala snap, že už jsme dorazili. Potom sem jenom relaxovala a pustila jsem si Us od Jamese Baye, protože mi to připomíná můj nejoblíbenější film After. Po asi hodině jsem skoro usla tak jsem se rozhodla vylézt a šla jsem si lehnout do té nejpohodlnější postýlky ever. Zachumlala jsem se až po krk a minimálně další den nehodlala vylézt. Tak tím dnešní den končí a už se propadám do říše snů. Asi v půlce noci jsem se vymrštila do sedu a rozdýchávala tu hroznou noční můru, která už mě provází asi 2 roky. Nikdy jsem nikomu neřekla co se stalo... Asi před dvěma lety jsem měla kluka, ale byl divný. Ani nevím proč jsem s ním začala chodit. Možná ze soucitu? Fakt nevím... po asi pěti měsících jsme šli ven a tam se to stalo. Zašli jsme do tmavé uličky a on mě začal škrtit. Nemohla jsem popadnout dech a kdyby kolem nešla jedna paní asi bych tu už nebyla. Ani nevím proč to udělal, ale od té doby jsme se naštěstí neviděli. Od toho incidentu jsem neměla žádné kluky, protože jsem místo " ten kluk je hezký" začala říkat " ta holka je hezká", takže jsem asi po měsíci uvědomila kdo vlastně jsem. No konec mé zkrácené verze minulosti a jdu se pokusit znovu usnout a nemyslet na to. Konečně se mi to povedlo a tentokrát se mi zdál krásný sen o nějaké zlatovlásce s krásnými plnými rty...
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
