Pokračování přestávky 1.

21 2 3
                                    

Když přestala vydávat chrochtavé zvuky vrhla se na mě. Bylo to z náhla a já nestačila vydat ani hlásku. Culka mě praštila lopatou a já padla do bezvědomí. V tu chvíli jsem nic necítila a ani mě nic netrápilo, ale jak jsem se probudila bylo vše jinak.


Byla všude tma a podivné ticho.
V jednom místě něco zasvítilo . Chvíli jsem váhala jestli se tam mám dívat dál a nebo zavřít oči a v duchy si říkat:,, Je to jen sen. "
Přála jsem si aby byl, ale kdyby byl nepsala bych tenhle příběh.
Tak jsem to místo pozorovala
a po chvíli mi to došlo,, Vždyť to je ta lopata, kterou mě praštila. " Jsem si řekla jen tak pro sebe.
Zadívala jsem se na ni a zjistila, že ji někdo drží byla to SLÉZA.
Která mi pomohla z vykopané díry, která byla určena určitě pro mě.
Chvíli jsme si povídali a já zjistila, že ji Culka tady zavřela.
Něco jsem zaslechli.
Podívali jsme se na sebe a já řekla: ,, To je jistě ona musíme pryč!! "
Sléza na mě kývla a vydali jsme se na útěk.
Utíkali jsme asi půl hodiny a už jsme nemohli.
Culka za námi nebyla.,, Hele my ji setřásli. "
Ale kde pak byla před námi.
Nejdřív praštila ji a pak mě .
Dál vám nic neřeknu už si nic nepamatuji snad jen to, že jsem se probrala v nemocnici a dozvěděla jsem se, že budu na vozíčku. A to, že Sléza není mezi živími. Umřela na následky toho úderu. Culku pak už nikdo dlouho neviděl maximálně na nákupu v Kauflandu pro rohlíky a pivo. 😂😂

KONEC

Dostali jste se na konec publikovaných kapitol.

⏰ Poslední aktualizace: Jun 01, 2020 ⏰

Přidej si tento příběh do své knihovny, abys byl/a informován/a o nových kapitolách!

Katastrofy o přestávkáchKde žijí příběhy. Začni objevovat