Královna ohně

𝕻𝖗𝖔𝖑𝖔𝖌

Byl studený, větrný den, každé zvíře i člověk byli schovaní aby se vyhnuli tomu počasí. Jen ona jako by ten chlad nevnímala, měla na sobě jen krátké oranžové šaty a červenou kápi. Její bosé nohy kráčely sněhem pořád dál k malému dřevěnému domku na kraji vesnice. V rukou držela malý balíček zabalený do bílé kožešiny,  musela ho dostat do domku co nejrychleji, závisel na tom její život. Konečně došla ke dveřím a zaklepala. Chvíli se nic nedělo a pak se dveře se skřípěním otevřely. Vykoukl z nich muž, nemohl mít víc než třicet let, ale vlasy už mu začínaly šedivět. Podívala se mu do očí ve kterých se mísil obdiv se strachem. "Vy jste-" začal překvapeně ale ona ho přerušila: "Potřebuji aby jste se o ni postaral." řekla pevným hlasem. "Ale paní-" muž nervózně pronesl, probodla ho pohledem a její oči jako by zazářily rudým světlem: "Paní? Víš ty kdo já jsem?! řekla tiše, ale to nic neubíralo na důraznosti jejích slov. "A-ano jistě ž-že vím kdo jste" vyděšeně ucouvl. "To je dobře, teď si jí vezmi a postarej se o ní. Jmenuje se Ascelina." Podala mu balíček a než stačil něco říct otočila se a odkráčela do lesa. Muž se podíval na balíček, zavrtěl hlavou a vešel dovnitř. Nevěděl že ona ho pořád sleduje z kraje lesa, skrytá za stromem. Potom co zavřel dveře, usmála se protože věděla že svůj úkol splnila. Ale její radost netrvala dlouho. Podezřívavě se rozhlédla kolem a znepokojeně se zaposlouchala do zvuků lesa. Obyčejný člověk by neslyšel nic kromě hučení větru, ale ona to zaslechla: tiché kroky, které se každou chvíli přibližovaly.  Zhluboka se nadechla a rozběhla se pryč od kraje zasněženého lesa.  

Do lesa vešla temná postava, ani se nepokoušela ženu v červené kápi pronásledovat, protože věděla že by ji nikdy nedostihla, místo toho se zastavila a zvedla ruku. V její dlani se začala shromažďovat černá mlha která se po chvíli vznesla. Stoupala pořád výš, až se ztratila mezi mraky.