Jessica Angel Potter

V Bradavicích

Konečně jsme v Bradavicích! Jak mi moc chyběly. Nechápu,jak jsem mohla celou tu dobu přežít v tom zpropadeným baráku. Celé léto jsem přemýšlela nad Siriusem. Mooc ho miluji. Ale také jsem přemýšlela nad tím, jak by to mohlo vypadat, kdyby jsme se vdali a měli děti. Já, já Jessica Angel Potter a Sirius Orion Black? Hah,dobrý vtip... To prostě nejde. Prostě ne... On je v nebelvíru, já ve zmijozelu. On je neodolatelný, já jsem jenom stydlivá. Tak ráda bych ho měla jen pro sebe ale to jaksi nejde. Nenávidím svůj život. Ale na koleji nezáleží. To říká každej ale přitom lže. A Já to vím. Vím to celý život. Rodiče mám ze stejné koleje, nebelvír. Jejich rodiče jsou taky ze stejné koleje, nebelvír. A takhle to pokračuje do nekonečna. Naše rodina je pouze nebelvír. Ale dost vyprávění o mé rodině. Škoda že ho nemohu mít. Počkat?! Kdo nebo co mě to táhne nastranu?! Ohlédnu se a vidím Bellu. Nejspíš mluvila předem s Cass a Ericou.

,,Jess? Jsi v pohodě?" zeptala se Bell. Je pravda, že jsem se trošku víc než obvykle zapřemýšlela.

 ,,C-co? J-jo jsem v pořádku. Jen jsem se zapřemýšlela."odpověděla jsem ale malinko nejistě.         

,,Aha ok. Jestli chceš, tak můžeme jít za Siriusem. Potřebuju s ním mluvit a viděla jsem že si se s ním ve vlaku zakecala. A po cestě mi můžeš říct, o čem jste klábosily. A až mi všechno ale opravdu všechno řekneš, tak ti já řeknu něco o Siriusovi. Tedy jestli chceš." nabídla a promluvila Bella.

,,No tak na co čekáš? Jdeme!" řekla jsem  rychle. Opravdu rychle.                                                               

 ,,Ehh... Jo tak půjdeme..."odpověděla Bella nejistě nebo spíš podivně.

,,No tak jdeme."řekla jsem sebejistě a pomalu jsem šla.

,,Jo a doufám  že to holky ví, aby za námi nešly. Já jen nechci aby to vědělo moc lidí. To se Siriusem. Doufám, že to chápeš."řekla jsem co nejjistěji jak jen to šlo.

,,Jo chápu tě. Taky jsem zamilovaná. Ale už ho mám v hrsti a jsme spolu. Máme se moc rádi a s Sriusem ti to přeju. "řekla Bella a já jen přikývla hlavou na pokyn děku a pak jsme šly. A pak jsem Bell všechno řekla. O mě a Siriusovi. O čem jsme mluvily ve vlaku.                                                                

,,Aha... No tak  

,,Ahoj Siriusi. Vedu ti společnost, jmenuje se Jessica... Potterová!"jak mile Bella dořekla POTTEROVÁ , tak Sirius zbledl.

,,A-ahoj Jessico. J-jak se máš?"zakoktal Sirius.

,,Jo jde-jde to. Jak se máš ty?" řekla nebo spíše zakoktala jsem. Nevím,proč jsem předním tak stydlivá.                    

,,Dobře no a... Nechtěla bys někdy jít ven? Třeba jenom na chvilku... Ale pochopím, když nebudeš chtít." řekl Sirius a já si myslela, že je to jen sen. Ale byla to realita. Opravdová realita a já jsem byla štěstím bez sebe.                                                                                                                                         

,,Ráda! Ráda Siriusi! Ale kdy? Nebo v kolik?"řekla jsem co nejrychleji. Připadala jsem si jako histérka...                                                                                                                                                                                   

,,A co třeba dnes v jednu?" řekl Sirius a já přikývla na souhlas.                                                                   

,,Dobře budu těšit." řekl Sirius a pousmál se na mě... Bože on se na mě usmál!!! Ok, to je jenom sen.                                                                                                                                                               ,,Já taky." a úsměv jsem mu oplatila.                                                                             ,, No nic musím jít... Ahoj Jess ahoj Bell."potom co pozdravil odešel. Ach bože!! Já budu venku ze Siriusem Blackem!!                                                                                                                             ,,No tak vidíš! Máš rande se Siriusem."spustila Bella.                        

,,Já vím. Jsi nejlepší Bell!"odpověděla jsem. Jsem moc ráda že je tu Bell se mnou. Já bych to sama nezvládla. Nezvládla bych to bez ní a já bych za Siriusem nikdy nešla. Mám jí moc ráda.        

,,Já vím... No tak jdeme holky už určitě čekají." řekla Bell a já kývla na souhlas.

Takže je tu další kapitola po fakt hooooodně dlouhý době.Moc se omlouvám, že sem jí nenapsala dřív ale je tu pár osobních problému.Ale máte tady kapitolu takže příjemné čtení. Příště napíšu kapitolu nad 1000 slov. Ale kdy bude nwm takže tak... Omlouvám se také za to, jak je to napsný protože to píšu na notebooku. Ještě se omlouvám za chyby, mějte se hezky