𝐚𝐥𝐥 𝐭𝐨𝐨 𝐰𝐞𝐥𝐥 [𝐰𝐨𝐨𝐬𝐚𝐧]

𝐚𝐥𝐥 𝐭𝐨𝐨 𝐰𝐞𝐥𝐥

I. an upstate escape

oh, your sweet desposition, and my wide eyed gaze, we're singing in the car getting lost upstate.

„Tohle bychom mohli dělat každý den."

Přišel podzim. Barvy létaly všude kolem, vítr tančil ladně kolem stromů, způsobující barevný chaos.

„To bychom mohli." Wooyoung položil Sanovi ruku na stehno a pohladil ho. San se usmál a vystčil hlavu z okna. Nechal se ovívat větrem, nechal ho čechrat mu jeho havraní vlasy tak, aby trčely do všech stran.

Wooyoungova ruka zabloudila k Sanově. Propletl si s ním prsty a usmál se na něj svým andělským úsměvem. Tohle San miloval. Jeho miloval.

„Kam vlastně jedeme?" Optal se San, přičemž mu Wooyoung se zasmáním odpověděl: „Nech se překvapit," a pohladil ho palcem po ruce.

San zčervenal. Byl jím poblouzněný. Vše na Wooyoungovi zdálo se být dokonalé. Vše co dělal, říkal. A San mu byl tak oddaný a věrný, že žádné chyby neviděl. Neexistovaly.

II. the first crack in the glass

you taught be about your past, thinking your future was me.

„Sane, tohle ale nemůžeš dělat! Co si o mně asi teď budou myslet, sakra!"

San sebou jemně cuknul.

„Já- promiň, já... nevěděl jsem, že ti to vadí, já..."

„Sakra a co sis myslel?!"

Sanovi začaly slzet oči.

„Já nic, jen jsem tě chtěl chytit za ruku a..."

San se snažil vše vysvětlit.

„Sane, došlo ti třeba, že na nás kurva všichni zíraj?"

Plakal.

„Ježiši Marja! Teď mi tady ještě budeš bulet, bože můj," řekl Wooyoung a protřel si kořen nosu.

San se mezitím otočil zády k Wooyoungovi a rukama si zakryl obličej. Proč mu tohle dělá, pomyslel si.

Wooyoung se ohlédl na Sana a jeho klepající se ramena. Polila ho lítost. Přešel k němu, obejmul ho zezadu a začal. Tak, jako vždy.

„Promiň. Promiň. Promiň. Promiň. Nechci se hádat," zamumlal Sanovi do vlasů, kam mu následně vtiskl polibek. San se uchechtl. Wooyoung ho otočil zpátky čelem k sobě.

„Promiň. Neměl jsem na tebe křičet, ani být sprostý. Promiň."

Ruce přenesl na Sanovy tváře a utřel mu slzy, kterých se stihlo shromáždit už dost. Když byly všechny pryč, Wooyoung ho pohladil po obou tvářích a dal mu polibek na čelo, který vedl i k polibku na rty. Byl horký, příjemný, na usmířenou.

III. are you real?

'cause there we are again in the middle of the night, we're dancing around the kitchen in the refrigerator light.

„Wooyoungu, ty prostě neumíš tancovat!" Smál se San, když viděl jak Wooyoung klopýtá i své vlastní nohy.

„Ale umím! Jen... je tady přítmí a nic nevidím, to je ono!"

San vrtěl hlavou a smál se. Wooyoung na něj koukal s láskou v očích. „Pojď, ukážu ti, že umím tančit," pobídl ho Wooyoung, vzal Sana za pas a přitáhl si ho k sobě. Jednu Sanovu ruku chytl a druhou si přendal na jeho lopatku.

„To budeš ještě koukat."

Wooyoung se začal pohybovat do pomyslného rytmu a vedl Sana, který si hlídal nohy, aby nešlápl na Wooyoungovy. „Sannie, oči mám tady," vzal Sana za bradu a zvedl mu pohled k jeho očím. Věděl co dělá, úplně přesně. San zalapal po dechu a než stihl něco říct, Wooyoung se usmál a řekl: „Otočka," přičemž se Sanem zatočil a přitáhl ho k sobě tak, aby jejich rty padly přesně k sobě.

Jsi vlastně skutečný, Wooyoungu?

IV. the breaking point

maybe we got lost in translation, maybe i asked for too much, and maybe this thing was a masterpiece 'till you tore it all up.

„Já už nemůžu Sane," zašeptal Wooyoung, sedící na pohovce v obýváku.

San se zamračil. „Cože?"

Wooyoung se na něj provinile podíval. „Já... já už to prostě necítím," řekl a dal si hlavu do dlaní.

San pootevřel ústa v tichém nářku. „Necítíš co, Wooyoungu," zeptal se rozklepaně San, ačkoli moc dobře věděl, co necítí. Ale doufal.

V té chvíli si uvědomil, že celý jejich vztah byl vlastně jen doufání. V dobrý konec. V to, že vše půjde, tak jak má. V to, že jejich láska je skutečná a silná. Ale to nebylo správně. Sanova láska byla silnější než cokoli, ale Wooyoungova nezvládla to zásadní: problém. Jakýkoli konflikt Wooyoung absolutně nezvládl, a to si San uvědomil až v bodě, kdy na řešení těchto problémů bylo už dávno pozdě.

„Víš co, neříkej to. Neříkej to, vím to. A nechci se o tom s tebou bavit, ani tě nechci vidět. Už nikdy," mumlal San společně se vzlyky. Slova a vzlyky se začaly mísit do sebe, a tak raději nemluvil.

„Ne, Sannie, prosím, nech mě to vysvětlit," vstal Wooyoung a chtěl ho chytit za ruku, ale San se nenechal. Už ne.

„Ne, Wooyoungu. Nemusíš mi vysvětlovat nic," řekl San. „Sám jsem pochopil, že milovat neumíš."

V. the reeling

after plaid shirt days and nights when you made me your own- now you mail back my things and i walk home alone.

San byl sám. Po tom všem se rozhodl, že samota mu prospěje. Nevěděl, jestli to fungovalo, jestli mu to vážně pomáhalo. Čím si ale byl stoprocentně jistý bylo to, že dlouho nebude milovat. A už nikdy ne takhle.

Plakal, plakal hodně. Postupem času ale vše ustupovalo, a slzy smutku nahradily vrásky od jeho tak známého a krásného úsměvu. Možná, že někde hluboko uvnitř Wooyoungovi odpustil, ale nikdy mu to neřekne. San byl většinou poddajný, ale ne teď. Teď musel být silnější. Silnější než Wooyoung.

VI. the remembering

Oblékl se, zamkl byt a vyšel. Rok. Byl to rok, a Wooyoung všeho tak moc litoval.

Podzim nesnášel od doby, co vše tak moc pokazil. Nesnášel proto nejen podzim, ale i sebe. Pustil pryč jediného člověka, kterého kdy miloval. Jak se mohl dopustit takové chyby?

Procházel kolem Sanova domu. Svítilo se tam. Dům byl vyzdobený ozdobami k oslavám Halloweenu.

San Halloween miloval.

Teď byl on tím, kdo plakal. Kdo litoval, kdo strádal. A mohl si za to všechno sám.

...and we'd swear to remember it all too well.