Zadíval jsem se na něj svýma hnědýma očima. Doslova jsem propaloval díru do jeho nitra. Chtěl jsem, aby si mě všiml. Mé oči už na něm sídlily dobrou půl hodinu. Když si mě konečně všiml, mé srdce poskočilo radostí a hlasitě tlouklo do mé hrudi.
Musel jsem vzbudit nějakou tu naději, a proto jsem na svých rtech vyčaroval úsměv a sledoval jeho reakci. Byla rozkošná. První očima tikal všude po mém těle, pak mi pohlédl do obličeje, začervenal se jako rajčátko a sklopil pohled.
Můj smích se ozval místností a za doprovodu mého smíchu jsem se zvedl ze své židle a došel až k jeho stolu. Jeho pohled byl pořád sklopený, ale já to jedním rychlým pohybem napravil a tak teď moje ruka držela jeho bradu a jeho oči se vpíjely do mých.
Vykouzlil jsem na svých rtech další úsměv a lehce se k němu naklonil.
,, předemnou se nemusíš stydět zlatíčko, ale co si budem, vypadal jsi rozkošně"
ČTEŠ
Oneshoty, úryvky, já sama nevím
FanfictionObčas mě v noci popadnou mé zběsilé myšlenky a napadají mě různé příběhy. Začala jsem si je zapisovat do poznámek, ale proč by měli ležet jen v poznámkách, když je můžete vidět i vy, přečíst si je a popřípadě napsat nějaký názor ? Tak jsem se rozhod...
