Noční drak

Úvod: Když hvězdy září

Vy tři! Nevrťte se. Hej, ty Elis. Přestaň a už se usaďte. Tak, dnes vám budu vyprávět jeden neobyčejný příběh. Neboj se Alexi není strašidelný. Je o jednom drakovi a dívce. Ne Alexi vážně nevím proč to není o klukovi.

No takže. jednou před dávnými, časy kdy byly hvězdy ještě zřetelně vidět a jednotlivá království spolu žila v míru, žil jeden drak. Byl velký jako samotné hory a starý jako samotná noc. Ten drak vylétával ze svého úkrytu jen a pouze v noci. Prolétával nad vesnicemi a městy a neúnavně mával svými křídly. Nikdo se mu nikdy neodvážil zkřivit ani šupinu.

No Noro, protože nikdy nikomu
neublížil. Tak proč by mu někdo ubližoval, když nebylo proč? Ne vážně nevím, jak to, že nikomu neubližoval, když musel mít strašný hlad. Možná prostě nepotřeboval jíst. Nebo to možná ani nebyl drak.

Jedno vím ale jistě, jednou se jeden lovec rozhodl zabít draka a přinést jeho hlavu princezně. Vypravil se proto k dračímu úkrytu. U něj si počkal až slunce vyjde vysoko na oblohu a vydal se se svým mečem do dračí sluje. Lovec procházel labyrintem chodeb, až došel ke spícímu drakovi.

Drak zvedl hlavu a lovec pozvedl meč. Chystal se nepřipravenému drakovi zasadit smrtící ránu. Když tu se mu v hlavě rozezněl hlas. Rezonoval mu v lebce a křičel: Nezabíjej ho! Ten hlas byl ženský překrásný ale při tom tak chladný. Lovec ale neposlouchal. Mečem propíchl drakovi hruď a vítězně mu usekl hlavu. Ženský hlas vydal chraplavý výkřik a potom ztichl.

Lovec popadl dračí hlavu a vydal se do zámku ukázat jí princezně. Když dokráčel před krále a královnu záhy zjistil děsivou zprávu. Princezna byla mrtvá. Prý zabita nějakým vrahem. Měla propíchnutou hruď a useknutou hlavu. Lovec v tu ránu zbělal. S vyděšeným výrazem a dračí hlavou, se vydal zplátky do svého domova. Dračí hlavu si jako upomínku na svůj hrozný čin, pověsil nad krb a nikdy už nevyšel ven. Navždy zůstal doma, se svým smutkem a žalem.
A od té doby, v noci nad vesnicemi a městy už nemůžeme spatřit draka a každá princezna sedmého království zahyne v den svých patnáctých narozenin.

Ano Alexi? Myslím že až tak moc strašidelný příběh to nebyl. Znám i děsivější. Ne Elis nebudu vám je vyprávět. Aspoň né dnes. Už je moc pozdě. Tak. vleste si pod peřinu a dobrou noc, ať vás blechy štípou celou noc.