Náhoda nebo osud?

1. kapitola

,,Annie, pojď dolů" zavolala na mě mamka. Protočila jsem očima odložila knížku a šla za ní do kuchyně. Když jsem seběhla schody uviděla jsem mamku jak horlivě uklízí a tátu upravovat si kravatu.,,Ehm...co se děje?" zeptala jsem se udiveně.,,Zlatíčko, běž si obléct ty krásné modré šaty za deset minut tu budou naši známí" odpověděla mi mamka aniž by se na mě podívala. Otočila jsem se na podpadku a šla zase zpátky do pokoje. Oblékla jsem si blankytně modré šaty, které jsem si koupila s mojí nejlepší kamarádkou Amber. Účes jsem moc neřešila, jen jsem si rozčesala své dlouhé hnědé vlasy a bylo hotovo. Usmála jsem se na sebe do zrcadla a vybírala si náhrdelník, když najednou zazvonil zvonek. Rychle jsem si, nějaký zapla a už šla dolů, kde se už ozýval hlasitý smích.,,No a tohle je naše dcera Annie" představil mě táta. Udělala jsem malý pukrle.,,Já jsem Charlotte" podala mi ruku paní s upravenými hnědými vlasy, asi ve stejném věku jako moje máma.,,Moc mě těší" usmála jsem se na ni.,,Já jsem Chris" podal mi ruku její manžel asi o pár let starší než můj táta.,,A tohle je naše dcera Emily," ukázala Charlotte na malou roztomilou blondýnku, která už seděla vedle mého bratra Camerona u stolu a nepřetržitě si spolu povídali.,,A náš syn Jacob" řekl pro změnu Chris. Podívala jsem se na hnědovlasého kluka s hnědými oči a svalnatou postavou. Stál opřený o futra a sjel si mě pohledem od hlavy až k patě. Někoho mi připomínal...