Náhoda nebo osud?

9. kapitola

Když nám skončila poslední hodina, rozhodly jsme se jít s Amber k nám domů, dát si tam nějaké jídlo a pak vyzvednout Camerona.,,Stejně nechápu o co jí jde" řekla jsem naštvaně. Amber pokrčila rameny. Zrovna jsem měla hroznou chuť na rohlík s Nutellou, ale ona ne a ne se otevřít.,,To mi dělá naschvál, proč mi to nejde otevřít?" řekla jsem už celá nešťastná a bouchla jsem Nutellou o kuchyňskou linku.,,Ahoj Amber, víš to, že k nám zítra přijde nový spolužák?" přečetla nahlas z jejího mobilu.,,To mi zrovna napsala Jessica" řekla Am. No paráda další blbec. Tento rok bude patřit blbcům. Skvělý.,,Panebože" zaúpěla jsem.,,Třeba si konečně někoho najdeš a mi budeme moct udělat rande ve čtyřech" zazubila se na mě.,,Někdy možná" řekla jsem pochybovačně. O hodinu později jsme se vydali pro Camerona.
Cameron byl na hřišti a zrovna dal koš. Jsem na něj pyšná. Trénink by jim měl za chvíli skončit. Sedli jsme si zatím na tribunu a dívali se.,,Ahoj zlato, jestli tu počkáte až skončíme můžu vás hodit domů, mám tu auto" přišel za námi Dylan už ve sportovním. Obejmul Amber a políbil ji. Podívala jsem se stranou. Jsem ráda že je šťastná. Zaslouží si to.,,To by bylo super, aspoň by jsme viděli jak ti to jde" usmála se na něj Am.,,Cameron se na vás rád dívá, bere si z vás příklad" řekla jsem s úsměvem. Chvíli si s námi ještě povídal a pak šel už na hřiště. Zamávala jsem na Camerona, aby o nás věděl. Usmál se na mě a odešel do šatny se převléct. Teď začínal trénink starším klukům. Na hřišti se objevili Dave, Tom, Jacob, Dylan a další kluci, které ani neznám. Dave nás přišel pozdravit ale trenér na něj zavolal, aby šel trénovat.