Christiánův příběh

kapitola 2 - začátek cesty

Christian, Bořek, strýc Hugo a Christianova matka byli už den na cestě. Najednou jejich vůz zastavil. Christian unaveným hlasem: ,,Bořku, proč zastavuješ?" Bořek radostně:,, Tady bydlí nejlepší kovář široko daleko. Musíme mít přeci meče." Strýc Hugo se rychle probudil a řekl: ,, Ale kupte si ty nejlevnější." Christian se zasmál, ale pak ho smích rychle přešel. Stály na kraji hodně děsivého lesa a u lesa stál malý opuštěný domek , ve kterém bydlel kovář. Christian s markem se vydali k domku a zaklepali. Dveře jim otevřel velký, svalnátý a holohlavý kovář a řekl hrubím hlasem: ,,Co po mně chcete?" Bořek s úsměvem: ,,Chtěli bychom dva meče." Kovář vztekle: ,,Já už meče nedělám a teď vypadně." Bořek pořád s úsměvem: ,,Prosím. Tady Christian by chtěl zachránit princeznu a stá se rytířem jako byl jeho otec. Který je mimochodem mrtvý. Já bých chtěl." V tom ho kovář přerušil: ,,Tak pojďte. Mám pár mečů v zásobě, ale prosím už hlavně nic neříkejte." Christian a Bořek si vzali meč a mohli jed dál.  Les byl ze vnitř ještě strašidelnější. Strýc Hugo si radši všechny pěníze poschovával po voze a Christian držel meč. (Sice špatně, ale držel.) Jediný Bořek byl v klidu. Dokonce si ještě potichu zpívál. Christian zahlédl v dálce oči a hned o tom všechny varoval. Hugo mu řekl, že je paranoidní, ale Bořek si myslel, že je to vlkodlak a rychle začal v jedné ze svích knih číst jak zabít vlkodlaka. Bořek nebyl od pravdy daleko, byli to vlci. Za chvíli začali útočit na vůz. Christian hodil pojednom z vlků knihu. Kniha vlkovi nic neudělala, ale Bořek začal na Christiana křičet: ,, Co to jako děláš s mími knihami." Christian si spomněl, že se vlci bojí ohně. Naštěstí byla noc a Hugo držel v ruce pochodeň. Christian mu ji vyrval z ruky a začal s ní šermovat. Jednoho vlka dokonce těžce popálil. Poté vyjeli z lesa a vlci se na ně vykašlali. Hugo si poté rychle začal počítal peníze. Christian ho sice upozorňoval, že vlci peníze nekradou, ale Hugo počítal dál.