18.díl-Happy end?

223 12 2
                                    

-Klaus-

S Elijahem jsem běželi k Salavtorům. Došlo nám, že Elena a Stefan osvobodili Hayley i Emmu. Hayley by se totiž sama neosvobodila. Ne že bych jí podceňoval, ale měla i Emmu, takže jí by to trochu stěží... A když jsme odcházeli Stefan ani Elena v domě už nebyli.

Co se stalo s Tylerem nás ani nezajímá. Buď tam stále leží nebo ho tam našli ti jeho hybridi a dělají mu nějaký pohřeb. A je mi to v podstatě jedno. Hlavně že nás nebude štvát nebo otravovat. A ti hybridi? Podle mě po tom zabití Tylera už nás radši nechají být, protože ví, že by dopadli stejně.

Celou dobu jsme běželi až jsme se dostali k Salvatorům. Elijah hned otevřel dveře. Všichni seděli na gauči a Emma byla v Damonově náručí. Všichni se na náš hned podívali a já si všiml Hayley sedící na gauči. Ona si mě všimla taky a jen na mě koukala jako já na ní.

Po značný chvíli ve který všichni mlčeli se ke mně rozběhla já k ní taky. Hned na mě skočila a já se trochu zavrávoral, ale hned jsem se narovnal. Hayley začala najednou plakat.

,,Už je to v pořádku. Ano? Vše je dobré." Utěšoval jsem jí a přitom jsem s ní kolíbal ze strany na stranu. Ona vzlkykla a zakroutila hlavou.

,,Není. Teď po nás půjde i se svými hybridi." Škytla mi do ramene a já se pro sebe ušklíbnul, že mám tak dobrou zprávu.

,,Jedině, že by vstal z mrtvých aby se nám pomstil." Lehce jsem se zasmál. Hned se ode mě odtrhla.

,,Cože?!" Vyjeveně na mě koukala a nechápala jak sem to myslel.

,,Říkám jedině, že by-" Nestihl jsem jí to zopakovat, protože mě přerušila.

,,To taky vím, ale on- on je mrtvý?" Řekla s nadějí v hlase. Jen sem se usmál.

,,Ano. Tady Elijah mu vlastnoručně vythrl srdce." Zasmál jsem se o ona se podívala za mě na Elijaha. Otočil jsem se abych na ně viděl. Elijah se usmíval na Hayley a já musel zachvíli skákala a všem to řikala a byla radostí bez sebe. Ostatně já taky.

,,Tak teď nám nic nebrání v tom abysme se vzali." Usmál jsem se na Hayley, která mě dlouze políbila.

 -Po dvou týdnech-

-Hayley-

Je to tady. Den mojí a Klausovi svatby. Tyler je mrtvý a jeho hybridi po nás naštěstí už nejdou takže nám nic nebrání v tom mít svatbu.

Moje šaty se mi moc líbili. Byly čistě bílé. Od krku až k prsům měly krajku a byly až na zem. Za sebou měly něco jako vlečku. Byly úžasné. Vlasy jsem měla sčesané do drdolu.

,,Tak co jak se cítíš?" Pohladila mě po rameni Elena a já se na ní usmála.

,,Skvělě, ale taky nervózně." Odpověděla jsem s menším náznakem úsměvu. ,,Nemáš být z čeho nervózní." Uklidňovala mě Elena a Bonnii   jen přikývla.

,,Připravena?" Nakoukl dovnitř Elijah, který mě bude odvádět k oltáři.  Můj táta i máma se na mě jaksi vykašlali když sem byla malá takže proto mě neodvádí táta.

Sebejistě jsem přikývla a vstala. Holky taky vstaly. Za družičky mi jdou Bonnii a Elena, ale taky Rebekah. Ano chodí jen dvě, ale Rebekah půjde za holkama s Emmou. Emma se už naučila chodit, takže může jít taky a rozhazovat kytky z košíku. No Bonnii jde s Jeremym. A Elena se Stefanem. A Rebekah s Mattem. Mně přímo jde za družičku Elena a Klausovi Stefan. To víte no staří známí.

Elijah mi nabídl rámě a já ho přijala. S Elijaehm jsme zatočili do uličky která vede k oltáři. Uviděla jsem tam Klause. Stál tam v přesně padnoucím obleku. Černý boty, černý kalhoty, černý sako, bílá košile a tmavě-modrá kravata. Vypadalo to spíš jako kdyby šel na něčí pohřeb. Za Klausem už byl připravený Damon, Kol a pak se tam připojí i ostatní.

Když mě Klaus uviděl po tváři se mu rozlil velký zářivý úsměv a mně ostatně taky.

Začala hrát hudba a já se nadechla. Elijah se na mě podíval a já jen přikývla. 

Rozešli jsme se uličkou k oltáři a mezitím si stoupli. Rodinní přátelé od Klause, ale i třeba setřenice či bratranci z mojí strany. Byli, ale tam i jenom přátelé.

Když jsme s Elijahem došli až k oltáři já si stoupla vedle Klause a Elijah se zařadil za ostatní Klausovi svědky.

,,Sešli jsme se tu dnes..." začal oddávající, ale já popravdě nevnímala. Vnímala jsem jen tu osobu, která stojí vedle mě a se kterou budu už navždy žít a pro nás je slovo navždy myšleno doslova. Budu navždy s osobou kterou miluju. Budu s ní mít děti a budeme spokojená rodina. 

,,... a  ve zdravý i v nemoci. Tímto se Vás tážu. Berete si vážený pane Mikaelsne zde váženou slečnu Marsahall?" Zeptal se Klause oddávající jehož jméno sem neznala a ani mě nezajímalo. Teď jsem jen čekala jestli Klaus vysloví to slovo, který mi i jemu může změnit život.

,,Ano." Široce se na mě usmál a já si oddychla, že to slovo vyslovil.

,,A teď se tážu Vás vážená slečno Marsahall, berete si zde váženého pana Mikaelsna?" Zeptal se protentokrát mě a já na nic nečekala a hned jsem odpověděla. ,,Ano." Teď sem se široce usmála naoplátku já a Klaus taky usmál.

,,Vymněňte si prstýnky." Vyzval nás oddávající a my jsme ho poslechli. Vyměnili jsme prstnýnky, který nám podala Rebekah.

,,Tímto Vás prohlašuju za muže a ženu." Usmál se na nás. Polibte se." Pobídl nás a než sem se nadála byla jsem v Klausově náručí. Klaus mě vášnivě políbil a já mu polibek oplatila. A ani sem nevnímala jak lidi kolem nás tleskají. Vnímala sem jenom mě a Klause.

• :') Takže je to tady! Svatba :) Moc Vám omlouvám pokud jsou tam nějaké chyby co se svatby týčou. Ještě nikdy jsem svatbu nepopisovala takže nevím :/ 

• Už mám předepsaný epilog! Takže vlastně až zveřejním tuhle část zveřejním hned i epilog. Takhle no :D

• Takže všechny chci poprosit, aby napsali názor na poslední část a vote mě neskutečně moc potěší! :)

Poslední část je venovánaaaaa @ElissStyles :3 :)

                                                              -Terry

His GirlKde žijí příběhy. Začni objevovat