Příběhy Šílené Matky

O princezně Bee, rytíři Triples a Voldemortovi nakupujícím v Kauflandu

Byla jednou jedna krásná a malá princezna Bee. Měla nádherné dlouhé černožlutě pruhované vlasy sahající do výšin nebeských.

Tyto vlasy, však měly jistou nevýhodu. Každý, kdo je zřel, měl obrovské nutkání po nich vylézt a dotknout se nebe. Pokaždé, když to nějaký člověk udělal, Bee se rozječela tak moc, až všem v okolí několikati kilometrů praskly ušní bubínky.

Jednoho krásného a slunečného dne našel mladý rytíř Triples v okolí Paříže krásné pírko. S tímto vznešeným perem se pak přiblížil k princezně a zlechtal ji. Bee to tak moc naštvalo, až se nadechla, a nadechla, a nadechla, a vypustila ten největší, nejobrovitánštější, nejpištivější jek jaký kdy někdo vypustil, nebo vypustí.

Jekot byl tak ohlušující, až otřásal samotným jádrem Země a v nedaleké zemi Smrtijedsko probudil hrozivého, obávaného, nemilosrdného, zlého, a spícího lorda Voldemorta.

Ten poslal své špehy, aby zjistili, kdo ho z jeho poklidného spánku naplněného nočními můrami vyrušil.

Špehové se velice rychle vrátili s informacemi a Voldemort v nadlidsky rychlém čase vymyslel podlý, zlý, zvrácený, hrozný a šmikající plán. Odebral se do svého osobního Kauflandu a tam si koupil nůžky prvotřídní kvality.

Poté se s nůžkami odebral do Beeina království a tam ji ušmikal vlasy nakrátko.

Mladá princezna s vlasy nakrátko byla ještě hezčí než předtím a svou krásou a půvabností okouzlila všechny prince z okolí.

Ale Bee se nechtěla vdát, netoužila totiž po žádném z těchto nabubřelých princátek.

"Hele, Triplesi, nevíš, kde bych mohla sehnat nějakou dobrou práci, nebo kde bych se mohla před těmi blbými princi schovat?" zeptala se jednoho dne prince, co ji zlechtal.

"Samozřejmě, jdi k dominikánům," odpověděl jí.