Snailův výlet na Furry Con aneb každý z nás je tak trochu furry

Část První - Ráno

Bylo slunné poledne, čas na oběd... A Snail se právě probouzel.

Neohrabaně se posadil na posteli a svojí rukou odhrnul své bujné kadeře aby se mohl dotknout svého čela.
Hlava mu třeštila, sám bojoval s touhou zůstat v posteli, ale věděl, že to by mu nepomohlo. Sesunul své nohy na podlahu a zvedl se. Hlava se mu zatočila, i přes to se rozhodl nemotorně pokračovat do kuchyně, kde se, co nejdříve to šlo, zachytil o linku.

Vzal si skleničku a napustli ji vodou, sáhl také do skříňky pro Ibalgin. Ačkoli absolutně netušil, jak se ta droga používá, rozhodl se improvizovat, a nacpal si tři tablety do nosu. Nějak to nefungovalo..

Snaila náhle postihla strašná deprese provázena existenční krizí. Nebavil ho život v realitě, kde není pravý šnek, takže se rozhodl, že spáchá sebevraždu a narodí se znovu, ale jako šnek.

Vzal tedy pomeranč, jelikož kdesi na internetu četl že pomeranče jsou plné jedů a kyselin a narval si ho celý do pusy.

Doufal že se začne dusit, ale nic takováho nepřicházelo, namísto toho se mu pomeranč v puse zasekl.
,,Kulba, ploc se to muselo stát zlovna mě" zastehnal a se slzami v očích se sesunul na podlahu, kde se zabalil do kuličky a začal brečet.

Po dvou hodinách válení se po podlaze toho měl tak akorát dost, zvedl se a začal jednat.

Ze šuplíku vzal nůž a chystal se rozříznozt si koutky úst po vzoru Džefa the vraha, když tu mu nejednou zazvonil jeho mobilní telefon, což ho vyděsilo a nožem omylem rozřízl pomeranč napůl tak že ho mohl bezpečně vyndat.

Když ho tedy z pusy vyprostil popadl ho hlad, rozhodl se tedy dát si svůj oblíbený chleba s máslem.

Avšak když otevřel lednici, máslo neviděl, válelo se tam jen pár koleček Vysočiny, tři rajčata, a jedna seschlá okurka.

,,C- Co? Kde je máslo? Přísahám že jsem měl minimálně polovinu" mumlal si naštvaně snail, zatím co prasknul se dveřmi lednice.

Teprve teď si všiml že na lednici je magnetem připnutý lístek na kterém stálo: ,,Půjčil jsem si máslo. -Nick"

,,Přísahám Bohu! Já ho vážně někdy obětuju Satanovi!" zanadával nyní již velmi frustrovanný Snail ,,Teď si musím jít koupit nové"

Znojl tedy zvedl svojí línou prdel a vyšel z baráku ještě v pyžamu. Ale to mu bylo jedno, je přece real rebel. Šel ulicí, obdivoval bláto na zemi a flexil se svým hot Krteček pyžamem...

.

..ale najednou si uvědomil, že zapomněl jak se vlastně chodí a spadl přímo na tlamu. Naštvaně ho napadlo, že se na to prostě vykašle a odplazí se domů, ale touha po žlutém Rama máslu™ byla tak silná, že začal agresivně válet sudy směrem ke Kauflandu. Nutno dodat, že srazil při tom čtyři lidi, z nichž pět zemřelo (to se vsákne).

-----

Snail spokojeně kráčel z Kauflandu, požíral mÁsLo a cítil se velice šťastně, protože si vzpomněl, jak se chodí. Domů se mu ještě nechtělo a tak vyrazil směrem k parku nedaleko obchoďáku. Slyšel, že se tam má konat nějaký festival, či co, a chtěl se na něj jít podívat.

Jde si uprostřed silnice jako spořádaný chlapeček, papá mÁsLo, ale náhle vidí, jak proti němu jde obrovský chlupatý kapr. Snailovi zaskočilo mÁsLo leknutím se málem udusil. Promnul si oči, aby se ujistil, že není zhulenější, než obvykle, ale když je otevřel, chlupatý kapr tam pořád byl.

Co to kurva- pomyslel si Snail šokovaně. Ale když se otočil zpátky směrem k parku spatřil modrošedou lišku lidské velikosti. A ne jen tu. V parku bylo spoustu zvířat. Ale chodila po dvou a byla obrovská..

Snail úžasem zahodil mÂsLô a vběhl do parku. Ze všech stran viděl spousty krásných velkých zvířat. Vlky.. Kočky.. Netopýry.. Hyeny.. Medvědy.. Johna Cenu.. Bylo jich tolik, že i kdyby do sebe narval všechna mÄzlâ světa, nespočítal by je.

Náhle si vzpomněl, že kdysi dávno četl o furry komunitě, jejíž členové občas pořádali Furry-Cony, kde byli za svoje fursony. Snail právě navštívil jeden z nich. Byl tak fascinován úžasnými fursonami, že znova zapomněl jak se chodí. Spadl přímo na schod, který přišel out of nowhere a jebl se hlavou o chodník.

Začalo se mu pomalu stmívat před očima... On už však nic dělat nemohl. Díval se tedy jak barevné kreatury pohlcuje temnota.

Ale i přes to... Byl šťastný... Byl šťastný že poslední momenty mohl strávit s těmito nádhernými, různobarevnými tvory.