Falešná Revolucionářka

1. Kapitola

Arsy
Kdykoli jindy by ji poklidné kodrcání kočáru spolehlivě ukolébalo. Teď se ale veškerá její pozornost upínala k muži rozvalenému na sedátku před ní. Ruce měl doširoka rozpažené a v ladných prstech se mu pohupoval elegantní pohár. Ona sama se tísnila vedle svého rozložitého otce, tlačila ramena do zadu a vypínala se jak to šlo.

„Takže Tadriane," zaševelil muž „jaká je situace ve farmách vnějšího okruhu?"

„Moc dobrá ne, dodávky masa a obilí kvůli vzbouřeneckým sabotážím klesly o čtvrtinu. Nemáme jak jim zabránit, jediným řešením by bylo posílit eskorty z posádky vnějších hradeb. Nechtěl jsem to dělat bez tvého vědomí." pronesl její otec.

„Technicky spravuješ vojenskou sílu Mirácie, ale jistě chápeš, že při stávající hrozbě nemůžu povolit jakékoli oslabení vnějších hradeb."

„Je tu ještě možnost vyčlenit oddíl městské stráže z Vnitřního města"

„Jistě, oslabit Vnitřní Mirácii, ale co ten pasáček z Vnějšího okruhu, co se teď toulá městem a vzbuzuje nepokoje. Potřebujeme muže, aby ho našli." Upil ze své sklenky. Samozřejmě tu byla možnost, která ani jednoho z nich nenapadla. Musela být. A ona jí potřebovala vymyslet, pokud chtěla, aby otec byl pyšný. Obrátila se okénku a poodhrnula hladivou záclonku. Projížděli právě chudší částí města. Za chvíli nad zprohýbanými střechami vyrostou majestátní uklidňující hradby hradby bohatého Středu Mirácie. V malebných uličkách se začínaly srocovat lidé. Nastala polední siesty, za zvuku zvonu vzdali lidé hold Polednici a teď měli dobrou hodinu na poflakování, než se směli vrátit k práci. V této neklidné době to byla nebezpečná hodina. Pouliční rváči se začínali nudit. Arsy si přála, aby jim všem mohla vzít sílu z těla a použít ji k něčemu lepšímu než vyvolávání nepokojů. Vzít sílu a použít ji. Měla své řešení. Otce a Dariana na chvíli neposlouchala, ale nechtěla čekat. Takhle bude moct dokázat, že je víc než ti barbaři za hradbami.

„Proč nevzít energii lidem farmářském okruhu a nevyužít ji k transportu?" skákat do řeči bylo nevychované a barbarské, lidské, ale pro jednou to snese.

„Tadriane, vysvětli mi, proč se tvá dcera plete do řeči dospělým. Myslel jsem, že když neměla žádnou ženu, která by ji rozmazlila, bude vychovanější."

„Arsy je zde, aby se učila. Jednou bude muset převzít mou funkci. A pokud má nějaký nápad..." Otec jí byl ochoten naslouchat a ona nepotřebovala víc.

„Pořád jsem nepochopil proč ses po smrti tvé ženy znovu neoženil a nepořídil si dědice, který by nevzbuzoval pochyby o svém původu. Ale dobrá. Mluv děvče." ušklíbl se. Nevěřil, že by mu mohla navrhnout něco použitelného a ona mu hodlala dokázat opak.

„Navrhuji odejmout energii z celého farmářského okruhu, nemělo by to stát více jak sto lidských životů a pokud bychom energii využili na rychlý transport potravin do sýpek ve vnitřním okruhu, vyhnuli bychom se ztrátám." Znělo to skvěle, lehce proveditelně a nestálo to nic. Teď bylo nutné je jen přesvědčit Dariana, aby kývnul. Věděla, že k lidem nechová příliš vřelé city a věděla také, že při vzpurné náladě, která panovala mezi obyvatelstvem, není ubližovat magií nejlepší nápad.

„Vysát sílu z farmářů? Čekal bych víc. Ano přišli bychom jen o stovku, ale i to by obrátilo všechny proti nám." Darian se nechystal její návrh podpořit ať byl jakýkoli. Počítala s tím.