Jako bouřka 🤭/w housetrix

2

Bax
______________________

K - ahoj

B - ahoj

K - to jsem já dneska jsme se potkali v parku 🙂

B - jj pamatuju si :)

K - co děláš?

B - celkem nic co ty?

K - ležím v posteli a koukám na film

B - vážně a na jaký?

No takhle jsme si povídali dlouho do noci. Nezáleželo na čase ani na ničem. Kasy den jsme si psali a poznávali se víc a víc. Začal jsem cítit že jsem potkal někoho, kdo mě chápe. Umí porozumět a vcítit se. Už jsem ani nedoufal a pak přišel on. Srdce se mi rozbušilo, vždy když mi napsal. Cítil jsem se tak dobře až bych řekl, že ho miluju. Škoda, že není holka. Svěřil se mi s pár tajemství a já jemu teď nedávno taky. Dost jsme vtipkovali apd. Vážně si rozumíme říkal jsem si v duchu. Párkrát jsme byli i venku. Ní bydli kousek odsud,takže to nebyl problém. Čím častěji jsme si psali a vídali se, tím víc jsem věděl, že je to pravda. Vážne ho miluju. Venku jsme povídali až nás bolela pusa. Chodili jsme tam a zase zpět. Často do parku na tu lavičku. Nikdo tam moc nechodí. Potom jsem měl narozeniny. Domluvili jsme se ven. Celý den nic neřekl, že by na mě Zapoměl? Ach jo.

K- jo ještě něco důležitého...

B- ano?

K- můj kamarád má narozeniny a nevím co mu dát. Jestli voňavku nebo něco jiného.. Co by potěšilo tebe?

B- asi ta voňavka by byla fajn. Ale musela by vonět jako moře nebo tak nějak chápeš.

K- jo jako třeba tahle?

Řekl a vytáhl voňavku z vaku.

Všechno nejlepší

Popřál mi a já ho objal. Asi to nebylo na místě no ale je mu to očividně nevadilo. Za co jsem byl rád. Čuchnul jsem si k ní. Vážně krásně voněla. A pořád jsem přemýšlel nad tím jaký je to osud nebo náhoda, že v ten den jsme se potkali. Proč on mi tak moc rozumí a pamatuje si tolik věcí co ani někteří kamarádi neví přesto, že je znám dlouho.

_____________________

Baxík se nám zakoukává 😏😌