Den 2.

33 2 0
                                    

Prosim komentujte :) diky snad se vám to líbí

Běžím v lese ani nevim co tady dělám. Něco mi říká že mám utíkat a neohlížet se ale ja se ohlídnu a vidím za sebou utíkat bílé malé vlče. Když se ohlédnu po druhý už tam není. Připadám si divně. Teď jsem se ocitla kousek před naším novým domem. Předemnou stál Filip a bavil se s duchem byly si oba dost podobní. Kráčím knim ale když se Filip otočí na mě,duch je pryč.

Crrrrrrrrrrrrr crrrrrrrrrrrrrr.......

Otevřu oči a zjistím že se mi jen vše zdálo díky bohu. Vypnu teb blbej budík a jdu do koupelny se převlíknou. Když vyjdu z koupelny tak si to namířím rovnou do kuchyně. Tam už sedí rodiče a snídají.  Táta :

Tak jak jsi se vyspala ? A copak se ti zdálo v novém doně ?

Já: No nechci sýčkovat ale docela divně  a oto ještě divnější sen. ..

K snídani jsi vezmu cereálie a jím.

Po snídani : Když vyjdu do pokoje. Tak se zastavim před dveřmi. Cítím průvan a chladno. Otevíram dveře a zírám na zničené okno, ihned jdu k němu a zkoumám jak se to mohlo stát, neotevírala jsem ho a jakto že je zničená klička. Nechápu fakt ne. Položím kličku a jdu do obyváku za rodiči vylíčit co se stalo. Táta u okna nechápavě kroutí hlavou. Já: Netevírala jsem okno tak jak že se to stalo a ta zničená klička a taky když jsem šla na snidani nebylo to tu. Táta: jo dobře běž se obléknout a jdi s mámou na nákup já zatím zavolám policajti.

Šla jsem se obléknout a došla před barák za mámou , ovšem nestála tam sama vedle ní stál Filip a bavily jse o jeho životě. Došla jsem až knim a zastavila se. Filip spozornil a přišel ke mne a obejmul mě. Co to je za zvyk moc se neznáme ale neodporovala jsem. Když se odemne odlepil tak jsem viděla mámin výsměšny pohle. Já: hele ale já jdu s mámou  na koupit tak přijď tak za 1 hodinu k nám,budu čekat. Filip kývl a odešel. Popoběhla jsem k mámě a vydaly jsme se na nákup. Cestou bylo ticho. Ja : mami je to kamarád, nevím proč to udělal. Máma se začne smát a já sní. Když dojdeme do obchodu tak na nás všichni divně koukaji.. Nakoupíme a odcházíme z obchodu. Cestou zpět je opět ticho. Cesta trvá asi 15 minut. 15 minut ticha.

Když dojdeme před dům tak tam stojí policejní auto. Trošku se zakřením a vyjdu do domu. Tak u stolu sedi táta s svěma policajtama a sepisují protokol. Sedám ke stolu a hned  se mě ujme policista a pta se mě na otázky,asi 20-30 minut. Po  35 minutách odjížději. (Konečně).

Dům hrůzyKde žijí příběhy. Začni objevovat