KAPITOLA Ⅱ.

31 6 5
                                    

  Trochu kratčí kapitola po takové odmlce, ale myslím, že jste kvůli tomu neplakali. 😆

  „Nesmíš s tou tlapkou moc hýbat. Nemám tu byliny na podobná zranění, ale Jezerní smečka je třeba mít bude.“

  Šedohnědá vlčice kývla hlavou, že rozumí, a radši si lehla. Zraněnou končetinu opatrně položila před sebe, aby na ni viděla a poraženě vzdechla.

  „Zvládne vůbec cestu na jejich území?“ zeptala se Snowdrop, která spolu s Blackarrowem dohlížela na Boldeyes. Healstreamovi podali všechny možné informace o kousnutí jezevcem na lovu. Vlastně jenom Blackarrow. Snowdrop činu nepřihlížela a třetí podpora zvaná Lightshine, nudou usnula. Občas otevřela své jasně zelené oči, ale po chvíli je zase zavřela, jakmile zjistila, že se stále nic neděje. Pouze uspávající vůně bylin plynula vzduchem.

  „Je to silná fena, navíc mladá – jistě zvládne každou překážku,“ odpověděl Healstream.

  Boldeyes za ním zafuněla. „Mám strach, že zakopnu, a že se ta rána zase roztáhne nebo něco.“ Upřela žalostný pohled do země.

  „No, to je pravda,“ uznal léčitel. „Možná by bylo lepší, kdybys zůstala tady.“

  „Co? Tam jsem nemířila!“

  „Dobré odpoledne přeji,“ ozvalo se do jejich rozhovoru.

  Na velkém kameni za Boldeyes stál Stormdust a vzhlížel na ně. Všichni čtyři vlci se sklonili pod jeho autoritativním pohledem.

  „Beto?“ otázal se Healstream.

  „Přišel jsem, abych vám oznámil, že za chvíli se půjde. Alfa chce, aby byla celá smečka předem připravená.“

  „Dobře, Beto. Budeme připraveni.“
  Ještě jednou na ně Stormdust kývl a pak odešel.

  Za chvíli se přihnala Stellarfondness, celá udýchaná, a chrčela cosi jako "u j u e me".

  „Klid Stellarfondness. Co se děje?“
  Bílá vlčice si sedla vedle Lightshine, vyplazovala jazyk a sýpala. „Už puje-ehm ehm... Už půjdeme. Půjdeme za Jezerní smečkou.“

  Blackarrow potlačil vlčí úsměv. „Ano, my víme. Tvůj druh nám to už oznámil.“

  „Vážně? Tak proč jsem se sem hnala?“

  Ani nevypustila poslední slovo z tlamy a vzduch prořízlo zavytí. Alfa svolávala smečku.

  „To byl fofr,“ utrousil Blackarrow. „Ani jsem se nestihl připravit.“ Vysloužil si malé drcnutí od Snowdrop, aby přestal žvatlat. Oba se zahihňali a šli za vytím.

  Icestar stála uprostřed houfu nashromážděných vlků. Dívala se jim do tváře a viděla spoustu smíšených pocitů. Hlavně starost. Tu by spatřila nejspíš i ve vlastních očích na odrazu ve vodní hladině.

  Deepyawn poslovi řekl, že Hvězdným aspoň prozatím pomůže. Stejně se těmi slovy cítila ohrožená. Jinou cestu ale po tlapce neměla. Kdyby ano, chňapla by po ní bez váhání.

  „Jsou tu všichni? Dobře. Můžeme jít.“
  Překročili řeku a vydali se na nepřátelské území.

***

  Cesta nebyla zastak špatná, jak původně myslela. Čekala, že po všech stranách na ně budou civět protivné hlídky a někdo se zraní, ale okolí vypadalo poklidně. Nejspíš jsou všichni Jezerní v táboře.

  Nebo je teprve potkáme, přeběhlo hlavou Icestar.

  Šla vpředu skupiny, za ní Beta, pak smečka a úplně vzadu se belhala Boldeyes s Healstreamem, Blackarrowem a Snowdrop po boku. Omega vyjímečně nebyla poslední.

Dostali jste se na konec publikovaných kapitol.

⏰ Poslední aktualizace: Aug 31, 2020 ⏰

Přidej si tento příběh do své knihovny, abys byl/a informován/a o nových kapitolách!

Vlčí měsíc Kde žijí příběhy. Začni objevovat