Z pohledu Jimina: Vzbudilo mě zazvonění telefonu. Chtěl jsem se přetočit, ale spadl jsem zamotaný v dece z postele. ,,Sakra,, zabrblal jsem s obličejem zarytým do země a pokoušel se dostat z deky. Když se mi to konečně povedlo začal jsem na nočním stolku hledat telefon. ,,Mám ho,, zabručel jsem šťastně. Rozsvítil jsem displej a byla tam zpráva od Sugy. ,,Sakra kde vzal moje číslo,, rozeznělo se mi v hlavě, ale nevěnoval jsem tomu pozornost a rozklikl jsme ji. Cely jsem zčervenal a to jsem si myslel, že já budu ten střízlivý a nakonec si já nic nepamatuji. Teda né, že bych si nic nepamatoval jsou to jenom útržky, ale jak jde vidět tak Suga si toho dost pamatuje a to se mi nelíbí. Můj obličej vypadal smutně, naštvaně prostě jako malý jsem v tu chvíli vypadal, že vypil víc a pamatuje si toho víc. Měl jsem pocit, že žíla na mém krku každou chvíli praskne jak jsem byl naštvaný, ale možná to bylo tím, že můj organismus není zvyklí takhle pít. ,,Dobře kde se chceš sejít budu tam. Ale jen pod podmínkou, že mi řekneš kde jsi vzal moje číslo a co všechno jsme v noci dělali.
A bylo odesláno. Vyškrábal jsem se na postel kde jsem si sedl a protřel si oči. Možná bych ještě usnul kdybych neslítl z postele. Prohrábl jsem si vlasy a znovu mi zazvonil telefon. ,,Dobře neboj pokud budeš hodný řeknu ti vše co budeš chtít. Uvidíme se v parku kde jsme se potkali pak tě i možná někam vezmu.
Když jsem si to dočetl zůstal jsem s otevřenou pusou koukat na tu sms. Nevěděl jsem co mu napsat vždyť to zní tak úchylně. Zasmál jsem se nad tou myšlenkou, že je Suga perverzní úchyl. ,,Já jsem hodný kluk. A pokud chceš, abych tam došel tak mi to řekneš.
Napsal jsem s tajemným úsměvem a šel znovu do sprchy kde jsem strávil asi půl hodiny a za tu dobu mi dvakrát zvonil telefon. Vyšel jsem ze sprchy v ručníku a šel zpět do pokoje kde jsem se koukl kdo otravuje. No jistě Suga kdo jiný. ,,No, tak dobře, ale v parku přesně ve čtyři odpoledne a jestli se zpozdíš bude to pro tebe špatné.
Co on je za typ člověka bože. Mám spoustu času než tam budu muset jít. Oblékl jsem se do šedých tepláků a do uplého černého tílka a sešel ze schodů do kuchyně kde jsem si vzal ze skříně sušenky a šel si sednout do obýváku.
Na obrázku je spokojený váraz Sugy, když si píše s Jiminem. :) A jinak děkuji za vote, read a kommenty :D
ČTEŠ
Půlnoční setkání
FanfictionCo se stane, když se dva staří přátelé po letech setkají. Půjdou spolu oslavovat a co se stane, když to s oslavou trochu přeženou? A jak se budou chovat, když se ráno probudí spolu a nic si nepamatují? Povídka věnovaná pro Kateřinu Třešňákovou.