Tristian - smutek

68 4 1
                                    

Uprostřed Vesmíru beze hvězd a hmoty, kde vládnou neuvěřitelnou mocí Černé díry plné takové tmy, jaká ani nemůže mít barvu. Vznikla se zrozením kdesi v zapomnění a přetrvala stejně temná přes několik světů, několik časů a dokonce i přes několik smrtí.

Ty černé díry a vesmír vyplněný osudem se lesknou za zavřenými víčky. I ta víčka se skrývají. Jejich oponou jsou havraní vlasy působící dojmem, že své dokonalosti nabyly právě tak, že je nikdo nikdy nečesal. Padají do ostře řezané, mladé tváře. Tvář se odvrací od světla. Je to tvář zvyklá na přítmí ložnic milenek, tvář, které by snad bylo k jinému účelu škoda. K tváři patří i ústa s vybledlými rty. Po těch rtech toužilo tolik tvorů, celé zástupy by jich byly, kdyby se postavili za sebe, jenže způsobili jen to, že smích už se z těch žádoucích rtů dávno vytratil. Už nešeptaly slůvka lásky k tělům, alespoň ne upřímně, nevtipkovaly, i kdyby měly možnost, jen se snažily utopit v polibcích.

Dívka se otáčí v posteli ze strany na stranu neschopná spát. Kdosi, kdesi... Je tady. Sedí a pozoruje, čeká na svou chvíli. Ty rty se smutně usmívají nad vzpomínkou na postele a dívky, na kterých opravdu záleželo. Temnota v jeho očích skoro zasvítí, když se dívka v posteli prudce posadí. Úsměv se rozšířil, rty se pohnuly, dívka sleduje.

"Nemůžeš spát? Dovol mi se tedy představit, budu ti v noci dělat společnost... Jmenuji si Tristian."

Kdo ví odkud se vezme závan nevtíravé vůně ve chvíli, kdy se zároveň ozve zašustění peří jediného černého křídla na zádech nočního návštěvníka. Najednou klečí před ní jako pokorný sluha se zářivou tmou v očích. Chce milovat. Netuší, jestli se mu to kdy povedlo, ať v tomto nebo v jiném světě. Třeba to tentokrát vyjde... Dívčin strach vyprchává.

Je to smutný anděl, společník jen na jednu noc, co zažene samotu a starosti, aby ráno zmizel a zanechal vzpomínky na celý život. Nedokáže zůstat na jednom místě. Jako by žil jen ve tmě, svítání jej zažene z reality a dívka usíná, aby se po krásné noci vzbudila do normálního dne... Bez něj.

Characters' fateKde žijí příběhy. Začni objevovat