Nástup

115 3 0
                                    

Dnes je pondělí 24.srpna. Před chvílí jsem sem dojela. Asi bych se vám mohla trošku představit..jmenuji se Týna Popelková, je mi 18 a chodím do třeťáku na gympl, tady v Praze. Kluka nemám a je mi to jedno. Až někdo přijde tak přijde. Škola začíná až za týden v úterý, ale já jsem tu už dřív. S mou nejlepší kamarádkou Klárou jsme si totiž domluvily brigádu. Tu budeme mít vždycky po škole, ne úplně každý den..máme to přizpůsobené tomu, že chodíme do školy a učit se musíme žejo😂nástup máme už dneska a tenhle týden budeme normálně pracovat. Ta brigáda bude v takovém hotelu. Vybrala to Klára. Má tam být restaurace, tam budeme obsluhovat. A nahoře samozřejmě pokoje, kde budeme taky pomáhat. Koukala jsem se na fotky toho hotelu a je to faakt luxusní hotel. Ještě kdyby ten majitel byl taky nějakej hezkej😏to by se hned pracovalo líp. Ale stejně to určitě bude nějaký bohatý oslizlý dědula😂
No nic, směna nám začíná za hodinu a půl. Klára by měla dorazit asi za půl hodiny.
Já jsem si vybrala to, co si vezmu na sebe.
Rozhodla jsem se pro tohle:

Je konec srpna a už je docela chladno, takže na kraťasy to úplně není

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Je konec srpna a už je docela chladno, takže na kraťasy to úplně není.

Ještě jsem si dala make-up, řasenku, trochu linky a světle růžovou rtěnku. Byla jsem s tím spokojená.
Podívala jsem se na mobil. Klára by už tu dávno měla být. Najednou se rozletěly dveře od pokoje a ona vlítla dovnitř.
K: Čau
T: No ahoj. Kde jsi?
K: Ujel mi autobus. Ale tak stíháme ne?
T: Asi jo.
Šla jsem k ní a obejmnuly jsme se na přivítanou. Kláře to jako vždycky slušelo. Měla na sobě takový hezký slabý svetr a minisukni.
T: Sluší ti to
K: Nepřeháněj, to spíš tobě.
T: Tak asi půjdeme ne?
K: Jo, ať nás tam neseřvou za pozdní příchod. No znáš tyhle namyšlený bohatý chlápky, co si dovolí snad všechno.
T: Hmm. Tak jdeme
Šly jsme na zastávku trolejbusu. Tam jsme nasedly a za chvilku jsme dojely na místo. Šly jsme ještě asi 5 minut pěšky a došly jsme ke krásnému hotelu.
K: Teda. To je fakt hustý.
T: To teda jo. Tak jdeme tam!
Šly jsme dovnitř hotelu. Byla tam samozřejmě recepce.
T: Dobrý den. My dneska nastupujeme, máme tu domluvenou brigádu.
Recepční: Vaše jména?
T: Kristýna Popelková a Klára Matějková.
Recepční: Dobře. Tak v tom případě běžte touhle dlouhou chodbou dozadu, zahněte doleva a hned druhé dveře po levé straně. Tam zaklepete. Čeká tam na vás šéf.
K: Děkujeme
Šli jsme teda tou chodbou.
K: Říkala doleva nebo doprava?
T: Doleva
K: Fakt?
T: Jo, kup si naslouchátko 😂
K: Já jen nevnímala..přemýšlela jsem nad tím šéfem. Snad bude nějakej hezkej a ne nějakej namachrovanej a protivnej dědek s bradkou😂
T: To beztak bude. Ale tak to za chvíli zjistíme.
Došli jsme před ty dveře.
Klára zaklepala. Ozvalo se "dále"
A my vešly dovnitř. Místo hnusného dědka s bradkou tam seděl opravdu hezký a mladý kluk.








Moje štěstíKde žijí příběhy. Začni objevovat