Thorn

10. Kapitola

Jessica celý večer ležela schoulená na posteli. Na druhou stranu... nikdy jsem u toho jezera nebyla a mohlo by mi to odpovědět na další otázky ohledně rodiny... Pomyslela si. Pomalu se s tím začínala smiřovat. Víčka jí přitom čím dál tím víc těžkla, až nakonec usnula...

Jessica se procházela po jednom z pater ústavu. Po schodech sešla až do svého původního oddělení. Všechny pokoje ve všech patrech měly dveře otevřené dokořán. Nikde nikdo nebyl. Žádní pacienti... Žádní dozorci... Žádní doktoři... Jen ona sama.

Bloudila celým ústavem níž a níž... Nakonec došla aý do nejspodnějšího patra ústavu, kde se zastavila před kovovými dveřmi. Co se za nima asi skrývá? Napadlo ji a vzala za studenou kovovou kliku. Se skřípotem dveře otevřela a vešla do velké kotelny. Vše tu bylo z kovu... V tom se za Jessicou dveře samy od sebe s ránou zabouchly. Jess nadskočila úlekem a od dveří ucouvla pryč. Najednou ale šlápla do prázdna a než se nadála, padla na chladnou a tvrdou betonovou zem. Všechno jí s toho pádu bolelo. Vyškrábala se zase na nohy. Od těch kotlů tu vládlo teplo. Najednou si Jessica všimla ohně opodál a v něm zlostně se culící osobu s popálenou kůží, černo červeným, pruhovaným svetrem, hnědým kloboukem a s rukavicí se čtyřmi břitvami na pravé ruce...

Všechny Jessiciny instinkty ji nabádaly k tomu, ať uteče. Ten muž se k ní pomalu blížil a ona se dala do běhu. Běžela vyděšeně kotelnou. Kdo to je? Problesklo jí hlavou, když o něco zavadila a popálila se o jednu trubku na hřbetě levé ruky. Sykla bolestí a ohlédla se. Ten muž už tu nebyl. „Kdo seš a co po mě chceš?!" vyhrkla Jessica. Ucítila za sebou něčí přítomnost a otočila se právě včas. Stál před ní... „Říkají mi Freddy Krueger." Zazubil se zle a sekl po Jessice břitvami. Jessica zaječela a zakryla svou tvář rukama...

V tom se Jessica probudila a srdce jí bilo jako splašené. „Co to sakra bylo..." ulevila si vyděšeně, a pak si všimla popáleniny a čtyř škrábanců vedle sebe svojí levé ruce...